Na film nejen do kina aneb filmové muzeum v Praze

Film Kultura / 22.3.2015

Patříte mezi milovníky českých filmů? Nechoďte na ně jen do kina. Přijďte se podívat NaFilM i do muzea!

V Čechách – a obzvláště v Praze – může milovník kultury narazit na nejrůznější muzea, výstavy, divadla a památky a je jich tolik, že mu na ně nestačí ani celý volný víkend. Přesto tu však stále něco chybí. Důležitou součástí kulturního dědictví každého státu je přece i film. Ale ani ti nejzarytější vlastenci o jeho vývoji u nás neví mnoho.

Terezie Křížkovská

Studentka 2. ročníku na FF UK na Katedře filmových studií.

Koníčky: cestování, fotografování, film

Oblíbený film: Sedmikrásky

To se rozhodla změnit skupina studentů filmových studií na Univerzitě Karlově a chtějí nabídnout jak českým rodákům, tak zahraničním turistům, muzeum filmu. Jak by mělo takové muzeum vypadat a na co všechno se můžete těšit na výstavě Trailer NaFilM, která se bude konat od června do října 2015 v Museu Montanelli, se dozvíte v následujícím rozhovoru se zakladatelkami projektu Terezií KřížkovskouAdélou Mrázovou.

Od myšlenky k projektu, od projektu k výstavě, od výstavy k muzeu

Jak vůbec člověka napadne založit nové muzeum a co všechno je potřeba udělat pro to, aby se z nadšené myšlenky pár studentů stala skutečnost?

Adéla M.: Už od prvního ročníku na katedře filmových studií jsme s Terez měly seminář, kde nás vyučující motivovali k tomu, abychom v rámci skupinek vymýšleli různé projekty. Tehdy jsme se s obrovským nadšením pokoušely založit filmový časopis. Sice to s ním nakonec nedopadlo zrovna nejlíp, ale nadšení a energie jsme měly stále dost a pouštěly jsme se i do dalších výzkumných i praktických projektů a také jsme hodně cestovaly.

A jednou, při návštěvě muzea Karla Zemana, nás napadlo, že v České republice chybí muzeum, které by se zabývalo čistě filmem a jeho historií a ne jen jednou vybranou osobností. V zahraničí, jak v Evropě, tak i mimo ni, je muzeum filmu poměrně běžná záležitost, zatímco u nás doma zatím nikdo nic podobného nezaložil. A tak jsme se toho chopily.

„…v České republice chybí muzeum, které by se zabývalo čistě filmem a jeho historií…“

Začaly jsme tím, že jsme to zpracovaly jako školní projekt, oslovily důležité kulturní instituce, podaly jsme žádost o grant – a ono to vyšlo. Projekt zaujal naše pedagogy  i kamarády a postupně se do něj začali zapojovat další lidé, od odborníků z praxe po studenty z jiných škol. Během dvou let jsme získaly našemu projektu velkou přízeň a uvědomily si, že má smysl a mohl by fungovat. A tak jsme teď tady, pár měsíců před zahájením výstavy.

 Filmové citace z videa ke kampani projetu na hithitu Autor: Richard Špůr

Filmové citace z videa ke kampani projetu na hithitu. Autor: Richard Špůr

Na co se mohou čtenáři a všichni filmoví nadšenci těšit, pokud navštíví plánovanou výstavu Trailer NaFilM?

Terezie K.: Výstava má být naším odrazovým můstkem k tomu, abychom projekt představili veřejnosti a zjistili, jaký má potenciál a zda je o něj zájem. Pro tento účel jsme vybrali tři témata z dějin české kinematografie a chceme na nich předvést způsoby, jakými je možné film vystavovat.

Prvním tématem je přechod z němého filmu na film zvukový. V rámci této části výstavy plánujeme promítat vybrané němé filmy a návštěvníci si budou moci na vlastní kůži zkusit, jaké to je, vytvářet k filmu ruchy pomocí různých, námi připravených nástrojů.

Adéla Mrázová

Studentka 2. ročníku na FF UK na Katedře filmových studií.

Koníčky: cestování, film, tanec, četba

Oblíbený film: Spalovač mrtvol, Pelíšky

Dále představíme českou meziválečnou avantgardu. Filmová avantgarda totiž nebyla celá jen o natáčení filmů, ale její důležitou součástí bylo psaní libret. Tedy filmových scénářů, jejichž účelem nebylo sloužit jako podklad pro film. Využívaly filmovou řeč tak, aby bylo možné si při jejich čtení film představit, vytvořit si ho ve své vlastní hlavě. To bychom rádi zprostředkovali návštěvníkům výstavy pomocí interaktivní instalace, jednak proto, aby tu myšlenku pochopili, ale především, aby ji sami zažili.

Poslední úsek výstavy se bude věnovat exilové tvorbě, což je téma o něco bližší současnosti než dvě předchozí. Představíme tvůrce, kteří dobrovolně či z donucení odešli z České republiky a začali tvořit v zahraničí. Tímto bychom chtěli zaujmout také zahraniční turisty, kteří by mohli jména exilových umělců znát.

Vizualizace výstavy Trailer NaFilM Autor: Petr Duba

Vizualizace výstavy Trailer NaFilM. Autor: Petr Duba

Zároveň plánujeme zorganizovat bohatý doprovodný program, týkající se vystavovaných témat. Připravujeme různé workshopy a semináře, třeba právě s profesionálními ruchaři nebo s lidmi, kteří tvořili v exilu. Výstavu budou doprovázet také  komentované prohlídky, na které budeme zvát i žáky základních a středních škol, abychom od nich dostali zpětnou vazbu, protože věříme, že budoucí muzeum bude sloužit hlavně jim. V neposlední řadě chceme v rámci doprovodného programu zahájit také veřejnou diskusi se zástupci různých kulturních institucí o potenciálu a podobě českého muzea filmu, do které se budou moct zapojit také návštěvníci výstavy.

Kdybyste vy samy mohly rozhodnout o tom, jaká bude konečná podoba muzea filmu, jak by vypadalo?

Adéla M.: Muzeum by mělo být především místem, kde může návštěvník strávit celý den a nebude se ani chvíli nudit. Jsme ale přesvědčeni, že by to zároveň měla být vzdělávací instituce, která by mohla prozatím částečně suplovat a v budoucnu skvěle doplňovat pomalu se rozvíjející filmovou výchovu na školách. Chtěly bychom, aby v rámci muzea fungoval i kinosál, kde by probíhal speciální program věnovaný dějinám kinematografie, byla by tam kavárna, knihovna, studijní prostor, místnost, kde by mohly probíhat přednášky a workshopy věnující se filmu.

Mělo by vzniknout takové centrum, kde by se mohli scházet studenti a milovníci filmu s odborníky a profesionály v dané oblasti. Samotná výstava by pak měla být hodně interaktivní, což je pro návštěvníky velice atraktivní, obzvláště u nás, kde takových muzeí mnoho není. K tomu nás inspirovaly cesty do zahraničí, kde jsou muzea plná lidí, kteří tam rádi stráví třeba celý den, něco se dozvědí, mohou si vyzkoušet nové věci a dobře se u toho baví.  A to u nás chybí…

Příprava výstavy - výběr plakátu Autor: Terezie Křížkovská

Příprava výstavy – výběr plakátu. Autor: Terezie Křížkovská

Přišla během té doby, co se projektu věnujete, nějaká chvíle, kdy jste si říkaly, že bude lepší to celé vzdát?

Adéla M.: Přestože se nám nejednou stalo, že nás někdo odmítl, vždy jsme věděly, že za sebou máme lidi, kteří nás podrží a kteří nám fandí. Často jsme byly zklamané z tvrdé a kruté reality, protože během studií je člověk plný ideálů a nadšení, málokdy je ale konfrontuje s opravdovým světem, se závistí ostatních. A to dokáže vzít člověku opravdu velkou dávku energie.

Občas nás napadlo, že projekt nemá šanci uspět, protože jsme přece jen studenti, nemáme potřebné finance, kontakty, nevyznáme se v politice, která vládne i ve světě kultury a umění. Teď už je naše zodpovědnost vůči lidem, kteří za námi stojí a kteří nám věří, opravdu velká a my si každé podpory vážíme, a proto ji nechceme zklamat. Takže si už žádnou krizi ani nemůžeme dovolit.

Terezie K.: Naštěstí se zatím setkáváme především s pozitivními reakcemi. Máme také podporu univerzity, která je pro nás velmi důležitá, a věříme, že založení muzea by znamenalo i nové pracovní příležitosti pro studenty našeho oboru. Podpora, kterou máme ze všech stran, je neuvěřitelná a my jsme díky tomu došly hodně daleko. Ale tím to zdaleka nekončí. Musíme jít ještě dál.

Když se sen stane skutečností aneb úspěšná kampaň NaFilM

O tom, že muzeum má obrovskou podporu odborníků i veřejnosti, svědčí i to, že v rámci kampaně, jejímž cílem bylo získat dostatek finančních prostředků k otevření výstavy, se podařilo vybrat téměř dvojnásobek původní částky. Místo 120 000 Kč se díky štědrým přispěvatelům podařilo vybrat rovných 200 000 Kč. Díky této sumě a podpoře partnerů projektu NaFilM se tedy můžeme těšit na výstavu, která proběhne od června do října 2015 v Museu Montanelli a bude jakousi ochutnávkou toho, na co se můžeme těšit v plánovaném muzeu českého filmu.

Imaginární kino

Imaginární kino.

Trocha odlehčení závěrem

Adéla s Terezií jsou obě milé, upovídané slečny, ze kterých energie a nadšení přímo čiší. Jedna druhé berou slova z úst, mají podobné zájmy, studují stejnou školu, pracují spolu na ohromném projektu, zkrátka působí dojmem, že se znají odjakživa. Nedalo mi to a musela jsem se zeptat, jak se vlastně děvčata seznámila.

„Po pár měsících ve škole jsme totiž už všichni měli naivně pocit, že jsme velcí filmoví odborníci…“

Kde a jak jste se seznámily?

Adéla M.: Tak to můžu říct úplně přesně. Nastoupily jsme spolu do prvního ročníku, předtím jsme se vůbec neznaly. No a Terez celý první semestr nikdo moc ve škole neviděl, prostě do školy nechodila. A když výjimečně přišla, tak zásadně pozdě, a proto si ji každý zapamatoval. Ve druhém semestru nás jako ročník rozdělili na poloviny, a tak jsme spolu náhodou skončily v jedné skupince. To byla právě ta doba, kdy jsme se pustily do zakládání toho filmového časopisu.

Po pár měsících ve škole jsme totiž už všichni měli naivně pocit, že jsme velcí filmoví odborníci, že o časopis bude velký zájem, že dostaneme spoustu grantů na jeho vydávání…  Nakonec to tedy skončilo tím, že máme nulté vydání časopisu uložené v počítači. Přínosem ale bylo, že nás to jako ročník hodně stmelilo a naučilo nás to spolupracovat. Mezi spolužáky jsme našly nejen kamarády, ale také kolegy, na které se můžeme spolehnout, mezi které patří i Jakub a Petr, kluci, kteří jsou dnes součástí jádra NaFilMu.

Od té doby jsme s Terez vymýšlely jeden projekt za druhým. Točily jsme animovaný film, podílely se na výzkumu východoevropského sci-fi, začaly jsme spolu hodně cestovat… Kvůli všem našim aktivitám jsme se scházely téměř denně. Naše přátelství vzniklo tedy až na univerzitě a díky tomu, že máme houževnaté vyučující, kteří nás motivují k aktivitám, které překračují rámec vyučování, je NaFilM náš několikátý projekt, který má ale zatím ze všech rozhodně nejlépe nakročeno.

Tak snad jen popřejme oběma studentkám hodně štěstí, protože filmové muzeum by se nám rozhodně líbilo! 

Zdroj perexové fotografie: nafilm.org

Aneta Baierová

Zanechte komentář