Recykluji, tedy jsem

V obraze / 10.3.2015

Každý Čech podle sdružení Arnika vyprodukuje za rok 220 kilogramů odpadu a 71 % z nás, jak uvádí společnost Eko-kom, odpad třídí. 

Pojem recyklace se za poslední roky ovšem významně rozšířil. Ve slovníku cizích slov je sice recyklace stále definována pouze jako „znovuvyužití surovin obsažených v odpadech„, ale dnes už se za ní skrývá mnohem víc. Recyklujeme nejen odpad, ale i módu, umění, staré součástky aut a, co si budeme povídat, i nápady. Kdyby žil Descartes dnes, nevěnoval by nejspíše své nejznámější prohlášení kritickému myšlení, ale recyklaci. Na rozdíl od toho je totiž recyklace v kurzu.

Barevné popelnice na scénu!

Nepamatuji si, kdy začala být západní civilizace posedlá znovuvyužíváním odpadů, zato si přesně pamatuji, jak jsem se s recyklací seznámila já. Bylo mi jedenáct a ve škole jsem se dozvěděla, že na naše panelákové sídliště budou nainstalovány kontejnery na tříděný odpad. Vzhledem k době, kdy mi bylo jedenáct, je jasné, že na celém našem sídlišti (a dál mu životní rádius v tu chvíli nesahal) nevěnoval odpadu zvýšenou pozornost téměř nikdo.

Třídím, třídíš, třídíme

Doma jsem nadšena myšlenkou ekologického využívání odpadů přednesla rodičům návrh na zahájení recyklace v naší domácnosti. Rozhodla jsem se začít zlehka a zvolila pouze třízení plastů. K mému velkému překvapení mé rodiče tato myšlenka nenadchla ani z poloviny tolik jako mě. Už tenkrát měli ale pochopení a drželi se své zásady, že mě budou podporovat ve všem, co mě baví. Dostala jsem povolení třídit plastové lahve do igelitové tašky zavěšené v kuchyni, pokud ji budu sama vynášet. A tak se začal psát můj příběh o recyklaci.

Má to smysl, ale jaký?

Zhruba v době, kdy jsem zjistila, že něco jako recyklace existuje, a mnoho let poté běžela v televizi kampaň s názvem „Třiďte odpad, má to smysl“. Já říkám ano, ale jaký? V příštích několika týdnech, v duchu původních Descartových slov, se kriticky zamyslím na tím, jak recyklovat nejen odpad tak, aby to mělo smysl. Jaký smysl má recyklace pro seniory, kterým by další osud planety mohl být fuk? A jak odpovídat škarohlídům, kteří tvrdí, že se na skládce stejně všechno sesype dohromady?

Jak začal váš příběh o recyklaci? Třídíte? Vidíte v tom smysl? A jaký?

Zdroj perexové fotografie: Commons.wikimedia.org, Nartoun

Tereza Brunerová

Tereza Brunerová

Zanechte komentář



Vaše názory

  • Petra Pospíchalová

    Ahoj Terezo, Tvůj článek je super podnětný 🙂 Čiší z něj zapálení pro věc. Pro dobrou věc. Což se cení! Myslím, že spousta z nás je na tom podobně jako Ty. I já jsem doma zavedla troje koše na třídění plastů, papíru a toho ostatního. Musím říct, že se tím všichni řídí, i když ještě někdy musím z obyčejného směsného odpadu vytahovat plastové obaly, které tam občas zabloudí. 🙂 Člověk by neřekl, kolik plastu denně člověk vyprodukuje. Nosíme to do kontejneru v obřích pytlích: kelímky, plastové obaly, sáčky, igelity, plastové lahve apod. Bylo by dobré zredukovat už i samotnou produkci plastů!!!! Třeba v obchodě odmítat igelitky nebo nakupovat věci, které nemají zbytečně moc obalů. Vím, že tento trend už se prosazuje u nás (obchody, kde si člověk nabere suroviny do vlastní nádoby – můžeš to vzít jako inspiraci k dalšímu článku :-)) Podle mě samotné má recyklace ohromný smysl, je to jedna z věcí, které nám pomohou zajistit budoucnost naší planety. Hrozně bych si přála, aby lidé třídění brali vážně. Protože to určitě smysl má. Když se třeba zamyslíme nad tím, jak hospodařili lidé v minulosti, jak si vážíli svých věcí a využívali je dokud nepřestali sloužit, neplýtvali, opravovali, vyměňovali… Mohli bychom se od nich učit. Nesnáším lidi, kteří Ti řeknou, že to stejně nemá cenu, když vidí ostatní, kteří to nedělají, tak proč by to měli zachraňovat zrovna oni. Ale když si tohle řeknou všichni, tak se nikdy nic nezmění. Začínat musí každý sám u sebe. Jednotlivec po jednotlivci, jít si navzájem příkladem, brát to jako samozřejmost, jako povinnost člověka, jako splátku dluhu, který má člověk k Zemi. Už jsme ji tolik ublížili, teď je řada na nás! A to i ve vlastním zájmu!

  • Tereza Brunerová

    Krásnou neděli Petro a děkuji za úžasný komentář. Souhlasím s Tebou a přesně omezení produkce, obchodů bez obalů a podobných projektů se bude jeden z dalších článků týkat. Moc si vážím času, který jsi věnovala čtení článku a psaní komentáře. Těším se, že si třeba přečteš i pokračování se stejnou chutí.