Umělá inteligence aneb svět robotů (1. část)

Technologie / 28.2.2015

Umělá inteligence je všude kolem nás, proto jsme si pro vás připravili seriál o této problematice. V první části našeho seriálu si povíme něco o její historii.

Než se ponoříme do tajů (a v tomto článku hlavně historie) umělé inteligence, je potřeba si položit jednu důležitou otázku – co to vlastně umělá inteligence je?

Na to existuje řada odpovědí – ve své podstatě je ale nejčastějším cílem vytvořit stroj, který by uvažoval stejně jako člověk. To znamená vytvořit kopii nás samotných za použití aktuálních technologií. Čím dokonalejší technologie ale máme k dispozici, tím více se nabízí spousta dalších otázek, týkajících se především hranic inteligence jako takové. My jisté hranice (alespoň prozatím) máme. Ale může je mít stroj? Je dost možné, že ne. Jak pak ale ovládnout něco, co je chytřejší, než jsme my sami? Ihned vás jistě napadne vědeckofantastické drama Karla Čapka s názvem R.U.R. Nechme ale nyní tragické závěry budoucnosti a vraťme se zpátky do minulosti. Konkrétně do roku 3000 př. n. l.

Z té doby totiž pochází papyrus, reprezentující 48 chirurgických pozorování poranění hlavy. Zakoupil ho v roce 1882 Edwin Smith ve starožitnictví v Luxoru. Pozorování byla uvedena v kombinacích příznak – diagnostika – léčba – prognóza. Jinak řečeno: pokud má pacient tento příznak, pak má toto zranění s touto prognózou za předpokladu, že je použita tato léčba. Jednalo se o první známý expertní systém.

Na počátku byl kalkulátor

Posuneme se dále, do 17. století. Leibnitz a Pascal vynalezli mechanické výpočetní zařízení. Pascalovi bylo v roce 1642 19 let, když vynalezl osmimístnou kalkulačku, tzv. Pascaline. V roce 1694 pak Gottfried Leibnitz vynalezl „Leibnitzův počítač“, který dokázal násobit opakovaným přidáváním. Jednalo se o algoritmus, který se používá i dnes.

Kde se vzaly známé pojmy

Rok 1921 je významný především proto, že právě v tu dobu vznikl termín robot, popisující inteligentní stroj. Užit byl ve hře R.U.R. od Karla Čapka, kde se roboti vzbouřili proti svým pánům a zničili je. Termín „umělá inteligence“, anglicky „artificial intelligence  (AI)“, vytvořil John McCarthy v roce 1956, kdy se konala první vědecká konference na toto téma. Ačkoliv samozřejmě cesta k pochopení, zda stroje mohou skutečně myslet, začala dávno předtím.

Mílové kroky posledních sto let

Ve 20. století nabral vývoj především počítačových technologií raketovou rychlost a bylo by tedy zbytečné tu vypisovat každý milník. Pár jich tu ale zmíním – Alan Turing roku 1937 představil univerzální Turingův stroj, který by mohl napodobit fungování jakéhokoliv jiného výpočetního stroje. Narazil však na druhy výpočtů, které žádný stroj vykonat nedokázal. Nicméně i přesto napsal knihu o tom, zda stroje budou moci simulovat lidské bytosti a dělat inteligentní věci, jako například hrát šachy. V roce 1950 pak navrhl tzv. Turingův test pro rozpoznání inteligence stroje.

Rok 1951 byl též vcelku významný. Marvin Minsky a Dean Edmods postavili první umělou neuronovou síť, která simulovala krysu hledající si cestu bludištěm. O pět let později, na přelomu let 1955 a 1956, napsali Allen Newell, Herbert Simon a J. C. Shaw první program – Logic Theorist. A již v roce 1962 uvedla jistá americká společnost na trh své průmyslové roboty.

Roboti v rukou spisovatelů

Umělá inteligence se stala přirozeně i předmětem různých vědeckofantastických knih a filmů. Jistě si vzpomenete na film Já, robot, kterému byla předlohou kolekce sci-fi příběhů Isaaca Asimova z roku 1950. Film 2001: Vesmírná odysea, který natočil Stanley Kubrick na motivy stejnojmenné knihy Arthura C. Clarka vydané roku 1968, nás zase seznámil se smrtelným počítačem HAL 9000.

Legendárního Terminátora (první film bylo možné zhlédnout v roce 1984) snad ani není potřeba blíže představovat. Pár let před ním přišel se svými roboty zvanými Cylons televizní seriál Battlestar Galactica. Pokud vás zajímá, co se stane, pokud nahrajete lidskou mysl do počítače, film Transcedence s Johnny Deppem je jasná volba.

Na závěr stojí za zhlédnutí video ze serveru Ted.com, kde Alex Wissner-Gross definuje inteligenci rovnicí. Přináší tak další zajímavý pohled na tuto problematiku.

V další části se podíváme blíže na Turingův test a argument čínského pokoje. Zhodnotíme také současný stav a uplatnění umělé inteligence v jednotlivých oblastech života lidí.

Zdroj perexové fotografie: pixabay.com

Zdroj videa: Ted.com

Jaroslav Kobylka

Jaroslav Kobylka

K počítači mám stejně blízko, jako k přírodě. Rád se vrhám do šílených projektů, či se vydávám po stopách sakrálních staveb. V lanovém parku se cítím stejně dobře, jako v kanoi na řece. Život je výzva a výzvy se mají plnit. Jak řekl Paulo Coelho: „Když něco opravdu chceš, celý vesmír se spojí, abys to mohl uskutečnit.“

Zanechte komentář