Karlovy Vary mě oslnily

Cestování / 23.2.2015

Město Becherovky, léčivých pramenů a křupavých oplatek vás jistě oslní i v době, kdy se zde neprocházejí celebrity po červeném koberci.

Do Karlových Varů jsem cestovala poprvé. Zajímalo mě, jak se město, které každoročně žije Mezinárodním filmovým festivalem, bude prezentovat mimo sezonu veškerého slavení. Ještě v Praze jsem přes Student Agency zarezervovala jízdenku a mohla jsem vyrazit. Internet, jak víme, je nekonečný, a tak již po cestě jsem díky aplikaci v mobilním telefonu našla městskou hromadnou dopravu, která perfektně navazovala na můj dojezd přímo do cílové stanice Karlovy Vary – Tržnice.

A kam teď?

Místní linky autobusů mají označení od jedničky a vše je přehledně uvedeno na nástupišti. Cena lístku pro dospělého, který je nepřestupní, je osmnáct korun. Dojela jsem autobusem číslo dva na zastávku Divadelní náměstí a asi po 100 metrech došla ke Vřídlu, což je oficiálně největší termální pramen ve Varech. Jeho výška je 12 metrů a teplota 73,4 °C. Uvnitř Vřídla najdete spoustu historických informací, suvenýrů a prameny, které mají nižší teplotu, tudíž je můžete i ochutnat a k tomu zakousnout pravou lázeňskou oplatku různých příchutí.

Ve Varech mít žížeň rozhodně nebudete.

Ve Varech mít žížeň rozhodně nebudete.

Procházka s oplatkou v ruce

Na tomto městě se mi opravdu líbil fakt, že vše je poměrně u sebe a i když jste zde poprvé, neztratíte se. Šla jsem za nosem a po pár minutách se mi před očima rozprostřela krásná Tržní kolonáda. Kolonády jako takové jsou typickým architektonickým prvkem právě pro lázeňská města a v minulosti byly místem schůzek lázeňské smetánky.

Opravdu mnoho druhů na výběr.

Opravdu mnoho druhů na výběr.

Při procházení městem si nejde nevšimnout luxusních obchodů všech možných módních značek a také mírně rozšířené orientace na ruské turisty. Pomalou chůzí jsem došla i ke druhé kolonádě u řeky Ohře, která protéká městem, a musím říct, že ač mi počasí zrovna nepřálo a mráz zalézal za nehty, atmosféra byla kouzelná.

Milovníci přírody si také přijdou na své

Další částí, kterou jsem chtěla navštívit, byla rozhledna Diana na Výšině přátelství (560 m. n. m.), ta má však momentálně zimní pauzu a prochází celkovou údržbou. Jelení skok je název pro dřevěný altánek na skalním suku přímo nad centrem Karlových Varů, stoupání bylo celkem náročné kvůli špatnému a chladnému počasí, nicméně stálo to za to! Neopakovatelný výhled na kopce, ve kterých se město nachází.

Jako z pohádky.

Jako z pohádky.

Ač se to nezdá, den se chýlil ke konci a můj čas strávený zde se krátil. Do odjezdu zbývaly asi dvě hodiny a já přemýšlela, jak zbylý čas využiji. Nemusela jsem uvažovat dlouho. Jet do Varů a neochutnat tradiční Becherovku by se rovnalo hříchu.

Vrátila jsem se tedy zpátky do centra, ještě jsem si prohlédla známý hotel Thermal, který je centrem filmového festivalu, o němž jsem se zmínila v úvodu, a potom jsem poblíž nádraží hledala nějaký útulný bar na zahřátí těla i duše. Nápoj opravdu zabránil zimnici, aby mi pokazila celkový dojem. Což by se stejně nepovedlo. Výlet byl opravdu skvělý, místní obyvatelé byli velmi ochotní a milí a obecně chci říct, že alespoň jednou za život navštívit toto město by mělo být povinností.

A co vy? Byli jste v Karlových Varech? Čím vás zaujaly?

Zdroj všech fotografií: Lucie Luňáková, Generace 21

Lucie Luňáková

Lucie Luňáková

Jmenuji se Lucie, ale pro většinu přátel jsem zkrátka Lů. Psaní je něco, v čem mohu nechat kus sebe a při cestách sbírám vzpomínky, které mi zůstanou navždy. Snažím se brát život s nadhledem a užívat každého momentu. Tak se pojďte bavit se mnou!

Zanechte komentář