Farma zvířat – retro recenze

Literatura / 10.2.2015

Autor:

Přívrženci velikána George Orwella se můžou v roce 2015 těšit na opětovné vydání obou jeho největších klasik. Již v únoru to bude Farma zvířat.

George Orwell je fenomén. Jeden z nejlepších spisovatelů historie lidstva a sociálně, kulturně i politicky nejvyspělejších mužů své doby za sebou svými pracemi zanechal nesmazatelnou stopu. Tu později řady jeho následovníků prošlapaly nejdřív ve stezku, následně pak v dálnici boje proti nesvobodě a ideologii. Novinář by možná neměl vyplýtvat tolik superlativů na jediného člověka, ale v tomto případě si nemůžu pomoci.

G. Orwell, zdroj: commons.wikimedia.org

G. Orwell; zdroj: commons.wikimedia.org

Bojovník ve službách lidskosti

Angličan Orwell se narodil v roce 1903 a dospíval tak v něčem, co bychom mohli nazvat zlatým věkem kolonialismu. V centru dění, barmské části Britské Indie, kde pro vládu pracoval jako úředník, mohl z první ruky vidět, co to znamená být v područí imperiální velmoci. A i když stál mladý Orwell na silnější straně barikády, za svou vlast se styděl.

Kromě kolonialismu zažil i vzestup a pád fašismu a také rozmach Sovětského svazu. A právě obě totality jej nejvíce inspirovaly k sepsání nejprve Farmy zvířat a později i románu 1984.

Kolik nohou má zlo?

Zaslouží-li si nějaký román (v tomto případě spíše novela) přídomek nejslavnější alegorie, musí i český vlastenec upustit od prosazování Komenského „Labyrintu“ a uznat, že tento titul patří Farmě zvířat.

komiksový strip; zdroj: commons.wikimedia.org

Komiksový strip. Zdroj: commons.wikimedia.org

Pan Jones, majitel Panské farmy, zamkl na noc kurníky, ale byl příšerně opilý, takže na zástrčky zapomněl. Potácel se přes dvůr a kužel světla z jeho lucerny poskakoval ze strany na stranu. U zadních dveří domu shodil holínky, natočil si poslední sklenici piva ze sudu v kuchyňce a dopotácel se do ložnice, odkud se již ozývalo spokojené chrápání paní Jonesové.“

Pan Jones nebyl dobrý farmář. Podle mínění svých zvířat byl dokonce farmářem mizerným. Není proto divu, že si to jeho osrstění a opeření svěřenci nenechali líbit. A tak jednoho dne svolal starý Major, výstavní kanec a nejmoudřejší zvíře z farmy, poradu. Na ní své soudruhy seznámil se svým snem. Snem, v němž si jsou všechna zvířata rovna, žijí sporu na farmě v lásce a harmonii. A bez lidí. Major za tři dny poté zemřel, ale jeho sen zůstal zasetý v idealistických srdcích zvířat.

Nemělo by být velkým vyzrazením děje, když vám povím, že revoluce proběhla, člověk byl z farmy vyhnán a zvířata si za pomoci nezbytných ideologických pomůcek, jakými jsou písně a hesla, začala vládnout sama. Moderního člověka, který si ve škole prošel výukou o různých ideologiích, taktéž nepřekvapí, že se idyla nekonala. Jak by také mohla, když se jedná o bajku, že?!

7. přikázání na začátku (a po úpravách):

Všechna zvířata jsou si rovna (ale některá jsou si rovnější).

Prasečí tyranie (neboť to byla právě prasata, vychytralá a těžící z Majorova odkazu, kdo se chopil moci) tak během své vlády dokázala s pomocí stáda ovcí, chovajícího se jako, ehm, stádo ovcí, ohnout mysl hloupých a naivních zvířat podle vlastních potřeb. Nejspíš by nebylo překvapující ani rozuzlení celého příběhu, ale přesto vás s ním v této recenzi seznámit nehodlám.

Snažím se tím jen říct, že zápletka je možná předvídatelná, ale nezáleží na ní tolik, jako na způsobech, jakými se v knize ideály drolí v prach, a jak Orwell svým vhledem předstihl dobu. Síla zde spočívá v detailech.

Vrchol v dohlednu

Pokušení sv.Antonína (Hieronymus Bosch); zdroj: commons.wikimedia.com

Pokušení sv.Antonína (Hieronymus Bosch). Zdroj: commons.wikimedia.com

Farma zvířat není tím nejlepším dílem, jaké kdy bylo napsáno, ať už na téma antiutopické, alegorické či prostě jen jako kvalitní počtení.

Orwell přichází po Zamjatinovi i Huxleym, ale narozdíl od svých předchůdců do lidí více vidí. Má zkušenosti z první linie (obrazně i doslova – Orwell bojoval proti režimu generála Franca v občanské válce ve Španělsku).

To jsou zkušenosti, které později využije i při sepsání 1984, knihy, které si osobně cením nad všechny ostatní, které jsem četl.

Co je ale důležité, tato 70 let stará novela může i dnešnímu čtenáři mnoho dát. Dokáže šokovat a zasáhne o to víc, když dnes víme, co se v SSSR a nejen tam skutečně dělo.

Nezapomeňme proto! Čtěme nesmrtelné antiutopie a poučme se z chyb našich předků stejně jako z jejich moudrosti.

Knihu vydá bilingvně 16. 2. 2015 nakladatelství Argo.

Perexová fotografie: vlajka Farmy zvířat; zdroj: commons.wikimedia.org

Jakub Laxar

Jakub Laxar

Bohém... tedy vlastně bohemista, který je doma ve fantasy a Tolkien je pro něj bohem. Sbohem.

Zanechte komentář