Česká regionální kuchyně: Slovácko

Na talíři / 23.1.2015

Jak dobře znáte Česko? Víte, jaké netradiční plodiny se u nás pěstují? Chcete vyzkoušet chutě z druhé strany republiky? My se stáváme vaším průvodcem při znovu objevování vůní a chutí Česka.

Malebná oblast plná tradic a přežívajících zvyků, rozprostírající se na jihu a jihovýchodě Moravy, patřící do CHKO Bílé Karpaty díky svému hojnému výskytu orchidejí. To je Slovácko, dříve známé jako Moravské Slovensko. Kromě specifického nářečí, které je zde hojně používáno, se tato oblast vyznačuje hlavně folklorem a tradičními ornamenty, které jsou běžně k vidění na kapličkách. Pro ty, kteří nevědí, stačí si zakoupit Strážnické brambůrky Hobža, které jsou vyráběny tradičním způsobem zde na Slovácku, a na každém jejich balení najdete tyto malované ornamenty Slovácka.

Vymezení oblasti Slovácka na mapě.

Vymezení oblasti Slovácka na mapě. Zdroj: VENCÁLEK, Jaroslav a kol. Slovácko: geografie místního regionu pro základní školy.

Tradiční plodiny pro oblast Slovácko

Najdete zde mnoho odrůd téměř zapomenutých stromů, zjm. jabloňovitých.  Ochutnat můžete například kožuchy, jaderničku moravskou, rozmarýnky, kočičí hlavy, svatojánky atd. Z hrušní pak třeba hniličky, václavky, ovesňačky, čižmanky, hnojůvky nebo  jakubiánky.  V hojné míře jsou zde zastoupeny i švestky společně s blumami. Jsou pěstované bez chemických úprav běžně nesou názvy jako gulovačky, prdlačky, kolomaznice, kozí cecky atd. Další nepříliš známou plodinou jsou oskoruše. Jedná se o plody připomínající tvarem jablko a chutí spojení jablka a hrušky. Jsou příznivé na trávení a vhodné při stabilizaci kompotů, moštů a vín. I proto je její zastoupení v ČR na jižní Moravě nejhojnější. Dále zde najdete kdoule, které jsou považovány za odnož hrušní. Svým tvarem podobně jako oskoruše připomínají jablka žluté barvy, vonící po citrusech. Kdoule jsou poměrně tvrdé a je nutné je před konzumací tepelně upravit, aby změkly.

Co se jednoznačně nesmí opomenout je víno. Minimálně každý druhý vlastní svůj malý vinohrad, o který se celý rok stará, aby si mohl na podzim dopřát tu skvělou chuť dobře odvedené práce. Své výsostní místo si zachovává i slivovice. Občas to vypadá, že se místní předhánějí v tom, kdo udělá „živou vodu“ z originálnější plodiny, ve všech ohledech má tento nápoj velkou oblibu.

Tradiční slovácké Patenty. Běžné se podávají s povidly a mákem.

Tradiční slovácké Patenty. Běžné se podávají s povidly a mákem.

Tradiční pokrmy na Slovácku

Všechny recepty na Slovácku jsou ovlivněny lokálními potravinami, proto se téměř v každém receptu objevuje zelí, nějaké maso či slanina, švestky nebo mák.

Kterými pokrmy se tedy tato oblast vyznačuje?

  • Povidla – zejména ze švestek. Ideální sladká pomazánka.
  • Béleše – placky, které se ze spodní strany potíraly omastkem a ze shora povidly a mákem.
  • Trdelník – staré obřadní pečivo z kynutého těsta. Název je odvozen od namotávání těsta na dřevěný válec – tzv. trdlo. Ačkoliv je znám hlavně Skalický trdelník, z dnes již slovenského města Skalica, ležícího na hranici s Českem, ovlivnilo toto pečivo i slováckou oblast.
  • Vdolečky – nedomyslitelná součást Slovácka. Vyrobeny z jemného kynutého těsta a plněny tvarohem.
  • Patenty – bramborové placky mazané povidly a mákem.
  • Nádenica – pokrm na způsob bramboráku, ovšem místo brambor je zde použito zelí.
  • Kyselica – polévka obsahující kořenovou zeleninu, fazole, švestky a zelí.
  • Králík na celeru – tradičně v pekáčku.

Bystřická kyselica

Recept pochází z Bystřice pod Lopeníkem

Kyselica. To, jak moc ji budete mít bílou se odvíjí od množství přidaného mléka/smetany.

Kyselica. To, jak moc ji budete mít bílou, se odvíjí od množství přidaného mléka/smetany.

Doba přípravy: cca 1 hodina + namáčení fazolí

SUROVINY:

  • 100 g sušených fazolí
  • kořenová zelenina (2 mrkve, 1 petržel, ½ celeru)
  • 1 cibule
  • 2 ½ stroužků česneku
  • brambora
  • sušené hříbky, sušené švestky a povidla
  • 250 g kysaného zelí
  • 1 lžíce oleje
  • smetana, mléko, 1 vejce
  • nové koření, bobkový list
  • sůl a pepř

Přes noc namočeným fazolím vyměňte vodu, doplňte ji na 1 litr a dejte fazole vařit, dokud nebudou změklé, nikoli doměkka uvařené. Jakmile budou fazole změklé (pokud neumíte odhadnout, jak dlouho by se měly fazole vařit, průběžně je ochutnávejte), přidejte očištěnou a nakrájenou zeleninu, půl pokrájené cibule (může být i na čtvrtky), česnek, bramboru nakrájenou na kostičky a sušené hříbky. Přidejte koření a lehce osolte. Chvíli povařte a přidejte sušené švestky nakrájené na menší kousky. V dalším hrnci uvařte kysané zelí. Až jsou fazole uvařené, přidejte k nim uvařené zelí. Zahustěte cibulovou jíškou (na oleji zpěněná cibulka, zaprášená moukou) a dochuťte lžičkou povidel. Nakonec přidejte dle chuti mléko a smetanu, podle toho, kolik jí přidáte, tak světlá polévka bude. Vše promíchejte a pokud se vám zdá polévka málo kyselá, přidejte trochu octa. Na závěr do polévky vmíchejte prošlehané vejce.

SLOVNÍČEK NA ZÁVĚR:

Lokše – široké nudle

Netyja – bramborová kaše maštěná máslem a posypaná mákem

Pupáky – dukátové buchtičky

Pěry – těstovinové taštičky plněné povidly

Který region či oblast máte v České republice nejraději?

Zdroj  fotografií: Kristýna Šopfová, Generace 21

Zdroj ilustrace v textu: VENCÁLEK, Jaroslav a kol. Slovácko: geografie místního regionu pro základní školy. Český Těšín: Olza, 1999, 111 s. ISBN 80-86082-11-3

Kristýna Šopfová

Kristýna Šopfová

Věčný snílek, částečná workoholička a absolutní milovnice jídla.

Zanechte komentář