čínský čaj čajový ceremoniál

Svět čaje není černobílý

Na talíři / 9.1.2015

Pijete čaj denně, ale vlastně o něm moc nevíte? Odkud pochází? Jak se rozlišuje? A kdo vymyslel sáčkový čaj?

Od bílé po černou

Čajové lístky sbírají nejčastěji ženy nebo děti z rostlin Camellia sinensis. Proč? Sběr čaje vyžaduje jemné zacházení, aby se lístky nepoškodily. Přestože je druhů čaje mnoho, všechny pocházejí ze stejného keře, který má tři různé variety – čínskou (var. sinensis), assámskou (var. assamica) a kambodžskou (var. cambodiensis). Typ čaje je dán rozlišným zpracováním nasbíraných lístků. Bílé, žlutézelené čaje jsou nefermentované – tedy usušené ihned po sběru, oolongy jsou polofermentovné a černé čaje a puerh jsou fermentované.

čaj čajové lístky

Bílý, zelený, oolong, černý a puerh. Zdroj: Knowledge of tea

Čaje za Velkou zdí

Jak už název napovídá, čaj pochází z Číny. Odtud se postupně rozšířil do mnoha dalších zemí včetně významných producentů jako Indie, Keňa či Srí Lanka. Počátky pití čaje jsou spíše neurčité. První zmínka se datuje do roku 350 našeho letopočtu. Hořký čaj se často dochucoval solí nebo cibulí a podával se jako zdravotní nápoj.

Největší produkci čaje má Čína (více než 20 %), pak Indie, Keňa, Srí Lanka, Turecko, Vietnam, Írán, Indonésie, Argentina a Japonsko. Zdroj: Wikipedia

Největší produkci čaje má Čína (více než 20 %), pak Indie, Keňa, Srí Lanka, Turecko, Vietnam, Írán, Indonésie, Argentina a Japonsko. Zdroj: Wikipedia

Kromě zdravotních účinků však lidé brzy vypozorovali i ty povzbuzující. Čaj byl velmi oblíbený u panovníků, ale i mnichů, kteří se díky němu udržovali dlouho vzhůru při meditacích. Z podobného důvodu si čaj oblíbili i básníci a umělci. Proto má také mnoho čajů velmi poetická jména jako Dračí studna, Vzácné obočí, Zelená mlha nebo Bílá opice.

Přečtěte si rozhovor s Petrem Sičem, jak a proč se čaj lisuje a jak chutná čaj gruzínský.

Tradice veřejných čajoven pochází z doby dynastie Tchang (618-906). Byly místem pro odpočinek, setkávání a dokonce se zde vedly i hovory politické a obchodní. Mnoho čajoven mělo uměleckou duši – kaligrafii a malby na zdech, příjemnou atmosféru vytvářeli i vypravěči příběhů i zpěváci balad.

V době mongolské invaze do Číny pití čaje výrazně pokleslo. V té době sem také cestovali Marco Polo a Vilém Rubruk. V jejich cestopisech se však právě kvůli úpadku o čaji bohužel nedočteme. Až v období dynastie Ming (1368-1644) se čaj opět dostal na výsluní a zůstává tam dodnes.

Jak vznikl sáček s čajem

Čaj se při výrobě dělí podle kvality lístků na celé, polámané, kousky a prach. Právě prach je hlavní složkou sáčkového čaje, protože se louhuje velmi intenzivně a krátkou dobu. Celé lístky se mohou i tvarovat – někdy se pouze jemně stočí, jindy se z nich dělají kuličky, případně se mohou svazovat do složitých kvetoucích čajů.

Autorem sáčkového čaje je Thomas Sullivan, newyorský obchodník s čajem. Kolem roku 1908 svým zákazníkům posílal vzorky čajů v hedvábných pytlíčcích. Někteří jeho zákazníci si mysleli, že sáček má stejné použití jako kovové sítko, s proto čaj louhovali i se sáčkem. Lipton Tea pak byli první, kdo v roce 1952 přišel s dvojitým sáčkem a navíc i cedulkou s návodem k přípravě. V Británii, kde je čaj výrazně oblíbenější než ve Spojených státech, si na sáčky zvykali dlouho – až během 50. let se dostaly do běžných kuchyní. Avšak v roce 2007 se 96 % britských domácností bez sáčkového čaje již neobešlo.

Dnes jsou běžné sáčky papírové či z umělých vláken, ale někteří výrobci se k hedvábí vrací, protože je ekologičtější. Stejně jako sáčky z kukuřičného škrobu.

Zdroj: SABERI, Helen. Tea: a global history. Reaktion Books Ltd, 2013.

Zdroj náhledové fotografie: Attending

Štítky

Šárka Hubáčková

Šárka Hubáčková

Mám ráda nejen jídlo jako takové, ale i příběhy, které se k němu vážou. Ať už jsou o tom, že nejlepší koláče peče teta z druhého kolene nebo o jídlech, která vařili lidé před stovkami let. Kromě toho píšu blog o jídle www.tvarohapovidla.cz

Zanechte komentář