Song, který se prohnal všemi hudebními styly jako mohutná lavina

Hudba Kultura / 13.1.2015

Písnička, která jistě přežije nás všechny, která byla nesčetněkrát zcoverována, kterou znají všichni a kdo ji nezná, tak musí být asi neslyšící.

Stále nevíte, o kterém hitu je řeč? Zkusím Vám napovědět. Poprvé byla skladba zaznamenána na albu If You Can Believe Your Eyes and Ears z roku 1965 a nyní je zařazena na 89. pozici v žebříčku TOP 500 hudebního časopisu Rolling Stone. Pořád nic? Kapela Mamas & The Papas? Teď to musí být všem jasné. Řeč je o skladbě California Dreamin‘!

Myšlenka na tento článek mě napadla nedávno, když jsem poslouchal během jízdy v autě rádio. Na jedné stanici hrála coververze této písničky a byla laděna přibližně do stylu techna, ale jelikož mám mnohem blíže k rocku a metalu, tak jsem neváhal a rádio okamžitě přeladil. Ejhle! Co to neslyším. Ten samý song, ale zněl úplně jinak. O pár dnů později jsem se seknul na několik hodin na youtube a začal shánět všechny možné verze.

Nejdříve jsem nevěděl, jestli si někdo dělá srandu, nebo je to pravda, ale prostě mi to nedalo, a tak jsem začal poslouchat desítky verzí této písničky a tady vám přináším výňatek toho nejlepšího, nejodvážnějšího a nejšílenějšího.

Jak již bylo zmíněno, poprvé tato písnička spatřila světlo světa v podání Mamas & The Papas, zaškatulkoval bych to jako psychedelický rock tvářící se jako folk. Nebo naopak? V této době byla většina Ameriky na LSD nebo marihuaně a to je docela dost cítit z dynamiky písně.

Nejbližším coverem je zpracování vokální chlapeckou kapelou The Beach Boys. Je tam trochu přidáno na beatu a písnička působí mohutněji.

Pamatujete si éru Luneticů, kdy během jejich koncertu omdlévaly desítky slečen? Když The Beach Boys zpívali tuhle verzi, omdlévaly davy. U čeho mohli omdlévat muži? Šanson v podání Nancy Sinatry, která je dcerou známého muzikanta Franka Sinarty. Ta písni dodala nadhled a úžasnou pohodu.

Když jsem u šansonu, rád bych zmínil duo Robot Koch & Delhia de France. Ti přihodili několik synťáků a i když zpívají jemně, působí to na mě jako slon v porcelánu.

Chceme-li slyšet naprostou jemnost a nevinnost, musíme se vrátit úplně na počátek hudby, myslím tím vokální hudbu a to ve zpracování Belgického sboru Scala & Kolacny Brothers.

Každopádně opustíme decentnost a vrhneme se na předělávky, které si vyžádala v tom okamžiku moderní doba. Další perlička je v podání The Carpenters, kapely, která hrála převážně soft rock.

Od tohoto stylu je to opravdu co by smítkem dofouknul k funku. Konkrétně v podání zpěváka Baby Huey je však záhadou, proč je tato verze čistě instrumentální.

Vývoj v hudbě však nejde zastavit a z funku hurá do Doo-Wop Booby Womacka.

Spousta umělců začala tyto verze mezi sebou míchat a přizpůsobovat si je do svých stylů, které tvořili. Jedním z takových je soulový zpěvák a kytarista Lee Moses.

Samozřejmě neopomenu ani styl jako folk a verzi uskupení The Seekers.

Ještě bych do tohoto bloku zařadil soulový jazz-pop kapely The Four Tops.

Nyní nastává ohromný zvrat. Všichni do toho chtějí mlátit, být údernější, živější, modernější… Má to však jeden háček. Ať se každý snaží, jak se snaží, originálnější už být opravdu nikdo nemůže. Například tradicionální popík a Diana Krall, která chce předčít Celine Dion.

Mezi opravdu zábavné bych zařadil reggae od Winston Francis.

Hodně oživujícím příspěvkem do této diskuze je bezesporu hudební těleso Skafari, a jak už název napovídá, jedná se o energické, nefalšované ska.

Mezi stereotyp minulosti a bez myšlenky byla vyprodukována verze od Dany Elaine Owens, americké herečky, která je o něco více známá pod nickem Queen Latifah. Dá se říct, že to byl pokus o R&B-soul.

Ubereme z předchozího žánru soul a vznikne R&B. Beat Bone – proč ne? U tohoto songu se nedivím už ničemu 😀

Od před-předchozího odebereme  R&B přidáme Synth a co to vlastně je? Synth-soul. DW3 posunují hranice do nekonečna.

Pořád mi ale v dnešní moderní době něco chybí…. Co to může jenom být??? Jasně HIP-HOP, takže sem s tím Kid Ink.

Napadá Vás něco dalšího, co tu nezaznělo? Jasně chybí německé pumptechno! Ne nechybí. Royal Gigolos a všem velice dobře známá verze, která před cca 10 lety obrážela diskotéky.

A ano! Bennyho Benassiho nenapadlo nic lepšího, než udělat cover coveru a tradá… Máme tady úžasnou novinku.

A to už by mohlo být pro dnešek vše. 18 coververzí jednoho songu je opravdu hodně. Upřímně se omlouvám. Tento článek je až příliš dlouhý, ale neodpustil bych si, kdybych zde nezmínil žádné rock, punk a metal verze, proto nyní to vezmeme velmi rychle. POP punk a David Joseph Colditz alias Dave Days.

Klasický punk, jak jinak než Hi-STANDARD.

Dále kapelka Mower, která se škatulkuje do stylu Hardcore punk.

Co by to bylo, kdyby si tuto písničku nemohli pouštět na severu Evropy v podání melodic death metalové finské bandy Mors Prinripium Est.

A i když v závěru zpomalíme a ve srovnání s předchozími věcmi hodně zvolníme, tak se opravdu pořád jedná o rock i v podání Vains Of Jenna. Řekl bych, že je to po dlouhé době opět poslouchatelná verze. Možná proto, že je hraná od srdce a není jen tak nacvakaná na počítači, vypjatá, jak vše dnes kolem nás. Naopak, je uvolněná, ale zároveň dynamická.

Jak je patrné z toho, co jste zde slyšeli, tato původně melodická skladba se dostala do stavu, kdy z akustické kytary, basy a hraných bicích vznikl jakýsi mišmaš všeho možného. Především změť elektrických zvuků, aby to člověkem cloumalo a u repráku se třepal v tranzu. Jak by řekl klasik, tato píseň se dostala „od THC a LSD k Éčku.“

Znáte jinou písničku, která spojila snad všechny hudební žánry dohromady? V případě, že vás nějaká taková napadá, budu jen rád, pokud mi do komentářů přidáte název nebo i link a třeba se příště budu věnovat právě vaší písni.

Zdroj videí: www.youtube.com

Zdroj perexové fotografie: www.wikipedia.org

Michal Tomešek

Michal Tomešek

Jsem tak trochu blázen do muziky, do mašin a sem tam něco i vyfotím. Momentálně pracuji na seriálu Na mašine za hudbou. Veškeré fotky z akcí jsou k dispozici: http://showie.rajce.idnes.cz/

Zanechte komentář