Rubrika Film doporučuje: Jaké pohádky jsou ty nejlepší?

Film / 23.12.2014

Autor:

Popelku všichni známe, je sice skvělá, ale na Vánoce toho dávají mnohem více. Jaké pohádky doporučují redaktorky rubriky Film?

Třetí princ

Pavel Trávníček jako osudový princ a Libuše Šafránková v klasické princeznovské roli. Zdroj: youtube.com

Pavel Trávníček jako osudový princ a Libuše Šafránková v klasické princeznovské roli. Zdroj: youtube.com

Doporučuje Monika Faltýnková

Třetí princ vypráví magický příběh princů Jaromíra a Jaroslava. Celý příběh začíná tehdy, kdy se královna smiřuje se smrtí svého syna a krátce na to přijímá radu od neznámého děvčete, které jí poradilo, nechť například nechá uvařit jedinou rybu či dá vypít vodu kobyle. Královna tyto a další činnosti splní a zanedlouho se jí narodí dvojčata. Ve stejnou dobu se narodí štěňata, hříbata a z kostí, které královna zakopala, vyrostou dva meče.

Jen co princové dospějí, Jaromír se zamiluje do obrazu krásné princezny a přes zákaz se rozhodne ji vyhledat. Najde ji v království démantových skal. Ale aby princeznu získal, musí splnit tři úkoly. Bohužel to nedokáže a jeho bratr v zámku pozná, že se mu něco stalo a bez váhání mu vyráží na pomoc. To je prostě pohádková klasika, kterou si nelze nezamilovat.

Anděl Páně

Chytrá pohádka s hvězdným obsazením. Zdroj: Česká televize, Jiří Červený

Chytrá pohádka s hvězdným obsazením. Zdroj: Česká televize, Jiří Červený

Doporučuje Jana Leichterová

Můj Štědrý den je každoročně orámován několika významnými momenty: ranní vánočkou k snídani, dopolední hádkou se ségrou u zdobení stromečku, poledním Kubou k obědu, odpolední „Rybovkou“, pak samozřejmě báječnou večeří za zvuku koled, připíjení, krájení jablíčka, šupiny pod talířem, rozbalování dárků a… večerní pohádkou. Česká televize rok co rok předkládá divákům, kteří už roztrhali balicí papíry, zajuchali, sklidili ze stolu a usedli hezky po česku před televizní obrazovky, novou pohádku. Kvality těchto vrcholů Vánoc však málokdy dosahují kvalit babiččina receptu na bramborový salát (abych to nějak porovnala, chápete).

Čestnou výjimkou je pohádka Anděl páně režiséra Jiřího Stracha z roku 2005. Ano, toho Stracha/Lotranda, který je jedním z nejúspěšnějších současných českých režisérů. A jeho pohádka je vláčná, milá a chytrá uvnitř, tak správně na skus (nebo na vkus?), vrchovatě pocukrovaná sarkastickými poznámkami a hláškami a politá kvalitním vysokoprocentním humorem. Že jste tu metaforu s cukrovím úplně nepochopili? Dobrá. Anděl páně je jednoduše milá a vtipná česká pohádka, která nedělá z diváka blbce. A skvěle obsazená: namátkou Ivan Trojan v hlavní roli nešikovného a rouhajícího se anděla, Jiří Bartoška jako Pán Bůh, Jiří Dvořák jako správně poťouchlý čert, David Švehlík jako nanicovaté princátko (je to pohádka, samozřejmě není zas tak nanicovatý, vlastně je docela chytrý… a milý… a zábavný…) a Zuzka Kajnarová jako hodná služka, která by ke štěstí málem nepřišla, kdyby to nebyla pohádka se šťastným koncem.

Vážně, herci jsou výborní, role dobře napsané, na nebeském kůru zastoupené opravdové hvězdy českého hereckého nebe. A to, co na této pohádce nejvíc oceňuji, je, že čím vzdělanější a pozornější divák, tím vtipnější a chytřejší film. Takže pokud vás z nějakého mně nepochopitelného důvodu tahle pohádka minula, dejte jí o těchto svátcích šanci. Myslím to vážně, neprohloupíte. Navíc – vážně se vám všechny ty Popelky a Nastěnky ještě nepřejedly?

Císařův pekař a Pekařův císař

Císařův pekař, Pekařův císař je vánoční klasika. Zdroj: youtube.com

Císařův pekař, Pekařův císař je vánoční klasika. Zdroj: youtube.com

Doporučuje Karla Melichnová

Tuhle pohádku mám už od malička ze všech nejradši a vlastně ani nevím proč. Jako dítě mě určitě nenapadlo: „Jé to jsou ale skvělé dialogy!“ nebo „Tohle režíroval jeden z našich nejlepších režisérů.“ Ale každé Vánoce jsem ji musela vidět. Nikdy jsem nebyla ten typ, co by se rozplýval nad provařenou Popelkou (to už kdyžtak tu z roku 1969), i když je to samozřejmě také moc hezká pohádka. Ale vtip Císařova pekaře u mě prostě nic nepřekoná. Jan Werich je pro mě už od malička velký sympaťák, nejroztomilejší dědeček a úžasný komik v jedné osobě a měla jsem (a stále mám) ráda všechno, kde se objevil, od Pana Tau až po Baladu z hadrů.

Dnes už pohádku sleduju spíše z nostalgie, nelze však opomenout, že film patří mezi nejlepší české snímky s obsazením těch nejlepších prvorepublikových herců, kde se i ve vedlejších rolích objevují budoucí přední herci české kinematografie jako Miloš Kopecký, Lubomír Lipský nebo Josef Kemr. Vždycky, když se objeví úvodní titulky s hudbou Julia Kalaše, připadám si jako v poválečném kině, i když sedím jen doma na gauči. Ta atmosféra je prostě magická!

Šíleně smutná princezna

Trochu netradiční příběh o princi a princezně. Zdroj: youtube.com

Trochu netradiční příběh o princi a princezně. Zdroj: youtube.com

Doporučuje Anna Nižňanská

Mezi mé nejoblíbenější pohádky, kterých se na nás, jak už tomu tak bývá, valí tradičně z televizních obrazovek o svátcích ze všech stran strašná fůra, jednoznačně patří Šíleně smutná princezna! Má všechny vlastnosti, které od takové pohádky očekávám:

1) Tvůrce, jenž se v 50. letech stal jedním z našich nejvýznamnějších režisérů vůbec, a to Bořivoje Zemana, jehož zásluhou je mimo jiné i založení tradice žánru filmové pohádky, kdy vše odstartoval adaptací klasické pohádky Boženy Němcové Potrestaná pýcha a uvedl ji do kin pod názvem Pyšná princezna.

2) Dále pak skvělou hudbu a písničky od Jana Hammera (vše složil v pouhých 17 letech), které si brouká po jejím zhlédnutí jistojistě spousta malých dětí, přičemž já jsem nebyla výjimkou.

3) Konečně tu máme šmrncovní emancipovanou princeznu (Helenu Vondráčkovou), která se vzepře osudu, jelikož nechce být lidově řečeno tradiční „slepicí“, jejímž osudem je vzít si bez odmlouvání prince, ať je jaký je. A tak se rozhodne si ho raději proklepnout sama.

4) V případě prince se zde stejně tak vyvrací stereotyp, že princ musí být sošný urostlý krasoň, neboť takový princ v podání kouzelně hobitího Václava Neckáře má třísetkrát větší sexappeal než jakýkoliv z jiných chronicky známých princů.

5) Neznám pohádku, kde je vtipnější duo rádců, než jsou Darek Vostřel a Josef Kemr.

6) Na závěr už snad jen stačí zmínit černý humor, skvělou výpravu, Josefa Marvana v roli ovdovělého krále a proslulou scénu s lekcí smíchu Vlasty Buriana.

A teď už snad jen „Znám jednu starou zahradu, kde hedvábná je tráva, nanaá…“

Lotrando a Zubejda

Svěrák, Uhlíř, Čapek, Smyczek, tahle pohádka prostě nemohla dopadnout jinak než skvěle. Zdroj: Česká televize

Svěrák, Uhlíř, Čapek, Smyczek, tahle pohádka prostě nemohla dopadnout jinak než skvěle. Zdroj: Česká televize

Doporučuje Kristina Roháčková

Abych byla zcela upřímná, o Vánocích se snažím televizi co nejvíce vyhýbat. Program se už posledních deset let neměnil, nové pohádky mě moc nezajímají a internet nabízí mnohem lepší výplň volného času. Bohužel ne všichni mí příbuzní mají doma tak základní věc, jakou je internetové připojení, a tak svátečnímu vysílání ne vždy uniknu. Přiznávám proto se vším cynismem, že existují celkem tři pohádky, které snesu vidět i podvacáté (většinou je totiž opakují i o Velikonocích).

K mé největší pohádkové lásce ale patří Lotrando a Zubejda. Zpětně se vlastně ani nedivím. Jak bych se také mohla nezamilovat do příběhu napsaného Zdeňkem Svěrákem a hudby složené Jaroslavem Uhlířem. Co tahle pohádka umí, je humorně a chytře spojit vyprávění z různých koutů světa, doprovodit je chytlavými písničkami a přidat k nim hlášky, které zlidoví natolik, že vám ani nedojde, že je máte z pohádky. A dá vám při tom ty nejlepší rady do života.

Jak se budí princezny

Královská rodinka k pohledání. Zdroj: archiv Barrandov

Královská rodinka k pohledání. Zdroj: archiv Barrandov

Doporučuje Kateřina Stupková

Klasickou Šípkovou Růženku zná každý, mě ale vždycky nejvíc bavily pohádky tak trochu upravené, předělané, zkrátka ty, co nám ukazují něco navíc. A přesně o tom je i dneska už klasická pohádka Jak se budí princezny. Ten hlavní příběh o tom, jak je princeznička při narození prokletá a je jí prorokován nekonečně dlouhý spánek poté, co se píchne do prstu, načež ji včas vysvobodí nejstatečnější princ, ten už nikoho nedojímá. Ale Vorlíčkovo zpracování, to rozhodně pobaví.

Ať už se zaměříme na dvojku princů, Jana Krause a Jana Hrušínského, kde je jeden nešikovnější než druhý a starší rozmazlovaný bratr je svými rodiči neustále povzbuzován a ujišťován o své dokonalosti, nebo na sluhu v podání Vladimíra Menšíka, který se neustále cpe, pospává a je nucen se převlékat za medvěda, nebo třeba na krále Jiřího Sováka, který se snaží odlehčovat atmosféru mezi svou ženou a její sestrou, zlou čarodějkou. Princezna zahraná Marií Horákovou  sice nic neočekávaného nepředvede, ale na trošku hloupoučkou Růženku se zkrátka hodí.

A když si ještě připomeneme nepřekonatelnou hudbu Karla Svobody… nemůžeme se divit, že se s pohádkou i letos setkáme na obrazovkách právě na Štědrý den. Už se těším na boj s medvědem.

S čerty nejsou žerty

Charismatický Lucifer by svedl leckterou hříšnou ženu - jakpak by ne, když jen mrkne a vidí.

Charismatický Lucifer by svedl leckterou hříšnou ženu – jakpak by ne, když jen mrkne a vidí. Zdroj: archiv Barrandov

Doporučuje Karolina Tomšová

Pohádková klasika z roku 1984 vznikla pod taktovkou Hynka Bočana (Zdivočelá země, Přítelkyně z domu smutku) jako volná adaptace pohádky Boženy Němcové Čertův švagr. Nenápadná pohádka, která vznikla už dávno, pod přísným okem komunistického režimu, zlákala celý národ a dodnes patří mezi nejoblíbenější české vánoční pohádky vůbec – už jen díky všemi milovaným hláškám, které se citují dodnes.

Příběh S čerty nejsou žerty je typicky pohádkový, přesto se ale od scénářů svých sester za sedmero horami v mnohém liší (pokud někdo tuto pohádku přece jen neviděl, přestaňte číst právě teď!). Tak například Petr Máchal, hlavní postava celé pohádky, ztělesněná tehdy tajemně krásným Vladimírem Dlouhým, se vůbec na první pohled nezamiluje do hodné princezny Aničky (Monika Pelcová), ale do její protivné sestry Angelíny (Dana Bartůňková). Stejně tak vlastní pohádkové ztělesnění zla – peklo, čerti a v jejich čele Lucifer v této pohádce nabírají zcela nový rozměr a působí jako roztomilá, lehce zapomnětlivá stvoření (fráze „A hlavně – nemyslet!“ se také stala součástí lidového folklóru), která jsou ale spravedlivá a trestají opravdu jen ty nejzlobivější.

A zajímavá je i ukázka verbování na vojnu, kde stačilo nebohé mladíky opít a nenápadně jim podsunout smlouvu s armádou (že by to byla zároveň i skrytá narážka na rafinovaný komunistický režim?).

S čerty nejsou žerty jsou jednoduše ideální kombinací humoru, mravního ponaučení, lásky i zadostiučiní – a to vše je podtrženo skvělými hereckými výkony Ondřeje Vetchého jako nešikovného Janka, Vladimíra DlouhéhoPetra Nárožného v roli drsného Kaprála. Pohádka naruby, kde nic není zcela černobílé, nás již dvacet let láká k televizním obrazovkám a vy se na ni tento rok můžete těšit hned den po Štědrém dni. Tak se s vánočním cukrovím pohodlně usaďte do křesel  a nechte se naladit na pravou vánoční atmosféru tímto rebelským pohádkovým skvostem.

Doufáme, že si z našich oblíbených pohádek vyberete, a přejeme vám veselé Vánoce!

Zdroj perexové fotografie: koláž – Česká televize, youtube.com, piZap

Generace21

Generace21

Zanechte komentář