Naplánujte si výlet podle počasí!

Cestování / 28.12.2014

Představte si to. Máte zaplacenou zimní dovolenou v Krkonoších a sníh ne a ne napadnout. Co za tím stojí? Čtěte dál a dozvíte se více.

Klima v České republice je velice nevyzpytatelné. Naše země leží na přechodu mezi oceánickým a kontinentálním vlivem a to, jaké počasí v daném období bude, závisí na tom, který z trendů převáží. Svoji roli hrají také pravidelné oscilace, které se projevují v několika cyklech, z nichž jeden odpovídá sedmi chudým a sedmi bohatým letům, jak to známe již ze Starého zákona. Nejznámější je z tohoto hlediska střídání dob ledových a meziledových, které ovšem přichází jednou za mnoho tisíc let a je pravděpodobné, že za našich životů k němu nedojde. Otázku změn antropogenních – tedy vlivů lidských – ponecháme raději být, neboť vyvolávají značné společenské kontroverze a zatím není vůbec jasné, zda a do jaké míry působí.

Vítr z Azorů pokazí zimu, islandský ji napraví

Trend v počasí, který v současné době můžeme pozorovat, souvisí z tzv. Azorskou tlakovou níží nad Atlantským oceánem. Zkuste se někdy projít po přírodě, zaměřte si světové strany a zjistěte, odkud fouká vítr. Pokud to bude od jihozápadu, pak vězte, že v nejbližší době se nevyplatí výlet na hory, čeká nás totiž oteplení se srážkami a obleva. Vzduch nad Azorami je totiž tropického původu, tudíž velmi vlhký a teplý.

Vydatné srážky mohou zavařit vodohospodářům. Zdroj: Wikimedia Commons, cs: Šjů

Vydatné srážky mohou zavařit vodohospodářům. Zdroj: Wikimedia Commons, cs: Šjů

Pokud registrujete jihozápadní vítr v létě, raději si promyslete, zda je dobrý nápad vyrazit třeba na vodu. Vysoké teploty a slunečné počasí, které může panovat až do odpoledne, totiž může náhle přerušit silná bouřka, která celý výlet dokáže pěkně zkomplikovat.

Stočí-li se ovšem vítr poněkud více na severozápad a bude přinášet vlhký vzduch z oblasti Islandu, můžeme očekávat počasí mnohem chladnější, které by velice pomohlo provozovatelům vleků zklamaným z dosavadního průběhu zimy. Znamenalo by totiž kromě dostatečně nízkých teplot minimálně do hor i sněhové srážky.

Počasí versus podnebí

V běžné mluvě lidé často používají synonymně pojmy počasí a podnebí, přitom mezi nimi je významový rozdíl spočívající v jejich permanenci. Počasím se rozumí okamžitý stav atmosféry, tedy konstatování, že například prší, svítí slunce, je oblačno, fouká vít atd. Podnebím neboli klimatem máme na mysli jakýsi dlouhodobý průměr počasí v určitém období, tj. leží-li Česká republika v oblasti s mírným podnebím, znamená to ve svém souhrnu chladné počasí v zimě a teplé v létě.

V létě je naopak islandská tlaková níže noční můrou všech dovolenkářů, protože kazí počasí, které máme na tomto období tolik rádi. Pokud máte smůlu, může deštivé a chladné počasí vydržet i docela dlouho a místo chození do přírody vám pak nezbude než navštívit nějakou tu památku a doufat, že za čas se to obrátí k lepšímu.

Z východu přichází sucho

Jak již bylo řečeno, Česká republika leží na rozhraní dvou vlivů. Výše jsem popsal, jak to vypadá, když zrovna působí oceán. Pojďme se nyní podívat na to, co se děje, když se vítr stočí na východ a převáží kontinent.

Každý si asi pamatuje, jak vypadala krajina v kultovní pohádce Mrazík. Takto romantická zima může přijít i do naší kotliny, začnou-li vanout větry z tundry ze severovýchodu Ruska. Nastane suché počasí s velmi nízkými teplotami, které, pokud předtím napadl sníh, evokuje tu pravou atmosféru ladovské zimy.

Letní bouřka může přijít velmi náhle. Zdroj: Wikimedia Commons, cs: Šjů

Letní bouřka může přijít velmi náhle. Zdroj: Wikimedia Commons, cs: Šjů

Vanutí z dalekých stepí pak ovlivňuje počasí v zimě podobně jako to ze severovýchodu, může však přijít i v létě, kdy způsobí počasí podobné tomu, jaké známe z  dovolenek u Středozemního moře. Kromě ojedinělých bouřek z tepla bude velice horko a sucho – tedy ideálně pro koupání.

Podobně teplo bude i při převládajícím jihovýchodním proudění. Vzduch od Balkánu k nám však proudí pouze v létě či začátkem podzimu a na zimní počasí nemá vliv.

Fenomén teplotní inverze

Za normálních okolností sluneční svit způsobuje ohřátí zemského povrchu, takže teplota s rostoucí nadmořskou výškou klesá. Na podzim a v zimě však zůstává zemský povrch během dlouhé noci a minima slunečního svitu vychlazený a toto ve spojitosti se sušším východním prouděním způsobuje jev, který dobře znají zejména obyvatelé Moravskoslezského kraje – teplotní inverze, tolik typické pro celou Českou republiku, která je vlastně jedním velkým údolím.

Ledoví muži a další lumpárny

Pranostiky o počasí mají svůj význam. V určitých dnech totiž skutečně na našem území pravidelně převažují dny teplejší, chladnější, deštivější či sušší. Povšimněte si kupříkladu, s jakou pravidelností bývá v období kolem „ledových mužů“ chladno nebo na kolikrát po Medardovi skutečně přijde deštivé období. Nahlédnete-li do statistik, zjistíte, že tato pravidelnost je vskutku pozoruhodná. Souvisí to právě s převažujícím prouděním vzduchu v tomto období, které si již v dávné minulosti naší předci zaznamenávali nepotřebujíce při tom složitých meteorologických přístrojů.

Při chladném zemském povrchu kondenzuje vodní pára a vzniká tak oblačnost, která zahalí celé údolí. Teplý vzduch proudí ve vyšších vrstvách atmosféry, což má za následek, že na horách je mnohem tepleji a slunečněji než v nižších polohách a také mnohem lepší vzduch. Úlevu od špatného ovzduší pro obyvatele nižších poloh přinese až fronta se srážkami, která naruší nestandardní proudění.

Pokud je tedy na víkend hlášena inverze, neváhejte a vydejte se na výlet do hor. Pohledy na naši republiku zalitou mořem bílých oblaků jsou velmi působivé.

Pohled na "bílé moře" je vskutku impozantní. Zdroj: Wikimedia Commons, Nonnel

Pohled na „bílé moře“ je vskutku impozantní. Zdroj: Wikimedia Commons, Nonnel

Doufám, že jste si udělali představu o tom, podle čeho plánovat své cestovatelské aktivity po naší vlasti. Počasí v České republice je poněkud nevyzpytatelné, přesto vám přejeme, aby pro vaši dovolenou bylo vždy co možná nejkrásnější.

Zdroj perexové fotografie: Wikimedia Commons, Mormegil

Tomáš Stavrovský

Jsem studentem Právnické fakulty Univerzity Karlovy a je mi 22 let. V Generaci 21 působím jako redaktor sekce Cestování a v Obraze. Píšu zejména o vlastních zážitcích z cest, čas od času připomínám některé historické osobnosti nebo se vyjadřuji k aktuálnímu dění.

Zanechte komentář