Kde se vzala tradice našich vánočních jídel

Na talíři / 24.12.2014

Všichni se na vánoční hodování těšíme. Původ tradičních českých vánočních jídel zná ale málokdo z nás.

Každý má s Vánocemi neodmyslitelně spojené vánoční cukroví, bramborový salát, kapra, čokoládové figurky, vánočku, rybí nebo hrachovou polévku, svářené víno, punč nebo vaječný likér. Ano, vánoční čas, jako každé jiné sváteční období, je především o mlsání, a to ve velkém stylu i množství. Bylo to tak vždy? Co jedly na Vánoce naše babičky a prababičky? Pojďme se spolu vrátit v čase a ochutnat kouzlo Vánoc za starých časů.

Vánočka

U nás doma začíná Štědrý den vánočkou k snídani. Věděli jste, že do 18. století nebylo pečení vánočky v domácnostech povoleno? Směli ji péct jedině pekaři, kteří měli mezi řemeslníky odjakživa vysoké postavení. Tradiční vánočka se plete z devíti pramenů a svým tvarem symbolizuje Ježíška v peřinkách. V minulosti pekly hospodyňky jednu vánočku pro každého člena rodiny. Jednu vetší a zdobenou pak daly doprostřed stolu, hospodář ji rozkrojil, dal kousek všem u stolu a nakonec i všem zvířatům, protože vánočka mela přinést zdraví a odehnat zlé síly. Když náhodou vánočka při pečení praskla, znamenalo to špatnou předzvěst. My jsme ji donedávna kupovali, dneska už ji maminka peče sama. Já ji mám nejraději jen tak s máslem. A vy?

Cukroví

Zmínky o vánočním cukroví jsou známy již z 16. století. Je to pohanská tradice, která měla ochránit hospodářství před zlými silami. Původně se věšelo do chléva, na dům a na ovocné stromy. Mělo to přinést štěstí do domu a dobrou úrodu. Vánoční cukroví se tehdy spíše než z mouky, která byla drahá, dělalo ze sušeného ovoce, medu a karamelu. Vyráběly se figurky, se kterými si děti mohly hrát a později je sníst. Prvním a nejstarším cukrovím byly medové perníčky. Na počátku to byla hotová věda, protože perníčky obsahovaly až 90 druhů koření a bylinek. Vánoční cukroví se peče již od začátku adventu a odjakživa se v domácnostech peklo nejméně 9 druhů.

Vánočka patří k naším štědrovečerním tradicím. Zdroj: commons.wikimedia.org/(Ludek)

Vánočka patří k naším štědrovečerním tradicím. Zdroj: Wikimedia Commons, Ludek

Salónky

Vánoční salónky se dělají z fondánu nebo ovocného želé v čokoládě, balí se do lesklých barevných papírků zdobených bílou sukénkou. Pocházejí z Maďarska. První salónky na vánoční stromek zavěsila v Uhersku hraběnka Terezie Brunzsvik v roce 1824. Protože tehdy stál vánoční stromeček ve společenských salónech, začalo se těmto bonbónům říkat salónky. Dodnes se většina salónek vyrábí v Maďarsku. Maďaři jich každý rok zkonzumuji pět až šest tun.

Vánoční polévka

V minulosti se na Vánoce dělala většinou polévka ze sušených hub nebo zelňačka. Rybí polévka z kapra se rozšířila až po 2. světové válce, kdy se kapr z velkochovu stal lépe finančně dostupným. Jinde se zase jí hrachová polévka, která se vařila již za našich předků.

Vánoční kapr

Mohlo by se zdát, že jde o zcela běžnou rybu, která je u nás všude dostupná. Přesto se kapr dříve jedl jen v bohatších rodinách nebo jen vzácně. Vánoční kapr je nejmladší vánoční tradicí až z počátku 19. století. Smaženého kapra s bramborovým salátem uvařila poprvé M. D. Rettigová a ve své kuchařce jej uvedla v roce 1924. Předtím se na Vánoce dělal kapr na černo. Připravoval se až tři dny předem ve sladké omáčce s perníkem, ořechy a švestkami.

Kapr nebo řízek? Zdroj: commons.wikimedia.org (Jagro)

Kapr nebo řízek? Zdroj: Wikimedia Common, Jagro

Svařené víno

Svařák – ať už doma, při setkání u vánočního stromu nebo na vánočním trhu s přáteli – prostě patří k adventu. Původ svařeného vína najdeme již v římské kultuře. Staří Římané ochucovali víno kořením, aby prodloužili jeho trvanlivost a vylepšili jeho kyselou chuť. V té době bylo koření velmi drahé, takže kořeněné víno si mohli dopřát jen vyšší bohaté třídy. Ve středověku se pak kořeněné víno považovalo za všelék. Esenciální oleje v koření mají skutečně pozitivní efekt a působí proti virózám.

No jo, jsou to, jak se v dnešní době říká, samé kalorické bomby. Proto se někteří z nás na Vánoce připravují tradičním půstem. Jiní se pro změnu po Vánocích musí znovu přihlásit do nejbližšího sportovního centra. Přesto pár dní mlsání jednou za rok ještě neznamená nezdravý životní styl. Patří to k tradicím a ty bychom si měli dále udržovat a předávat je dále.

Zdroj perexové fotografie: Alice Pazderová, Generace 21

Kateřina Bílková

Kateřina Bílková

Miluju jídlo a psaní o něm je pro mne zajímavé. Toto téma by se mohlo zdát docela zbytečným, ale jídlo ovlivňuje naše zdraví, spokojenost, kulturu a další oblasti života. Je to taky téma veselé, proto o něm ráda budu psát dál.

Zanechte komentář