Železniční muzeum v Utrechtu nabízí i slavný Orient Express

Cestování / 30.12.2014

Milovníci vlaků a železnice najdou svůj ráj v nizozemském Utrechtu. Nově zmodernizované muzeum je zábavou pro celou rodinu a i možným předvánočním výletem.

I přes využívání moderních dopravních prostředků, jako jsou rychlá auta či ještě rychlejší letadla, se stále v hodně velké části našeho cestování spoléháme na vlaky. Ať už se potřebujeme dopravit do jiného města za studiem, prací nebo i do sousedních států na výlet či předvánoční nákupy, vlak bývá často tou nejpohodlnější a jednou z nejlevnějších variant.

V mnoha evropských státech železnice nabyla už docela jiného charakteru než je tomu u nás, kde mají některé vlaky tu nevábně stejnou podobu už po několik desetiletí. I tuzemští dopravci se ale začínají s nabízenými službami obracet k lepšímu a vlaky nám přinášejí stále větší komfort.

Pokud ale nejste pouze cestovateli, ale vlaky vás fascinují už od dětství, nebo prostě jen hledáte další muzeum, které stojí za to navštívit, zvolte železniční muzeum v Nizozemsku.

Dnešní podoba muzea zvenku. Zdroj: Wikimedia Commons, Marion Golsteijn

Dnešní podoba muzea zvenku. Zdroj: Wikimedia Commons, Marion Golsteijn

Modernizace rozdělila muzeum na čtyři světy

Pokud čekáte, že se holandská železniční chlouba bude nacházet v hlavním městě, mýlíte se. Musíte zavítat necelou hodinu cesty jižně od Amsterodamu do města Utrecht. Jedná se o čtvrté největší nizozemské město a je považováno za jedno z nejzbožnějších a nejintelektuálnějších v zemi. To proto, že zde sídlí největší nizozemská univerzita a je také střediskem církevní správy.

Vestibul muzea je krásně vyzdoben. Zdroj: Wikimedia Commons, Rijksdienst voor het Cultureel Erfgoed

Vestibul muzea je krásně vyzdoben. Zdroj: Wikimedia Commons, Rijksdienst voor het Cultureel Erfgoed

Nynější podoba muzea je zde od roku 2005, to ale rozhodně není spojeno s datem jeho vzniku. Celkově je muzeum mnohem starší, založeno bylo už v roce 1927. V té době se však sbírka muzea skládala zejména jen z fotografií, dokumentů a malých modelů. Pak ale muselo během druhé světové války přenechat své utrechtské prostory německé armádě. Tak se na více než dvacet let muzeum železnice skutečně ocitlo v Amsterodamu, poté se vrátilo zpět do Utrechtu, do budovy bývalého nádraží Malienbaanstation, kam ale vlaky dodnes jezdí.

Kufry k cestování vlakem patří také. Zdroj: Wikimedia Commons, Rijksdienst voor het Cultureel Erfgoed

Kufry k cestování vlakem patří také. Zdroj: Wikimedia Commons, Rijksdienst voor het Cultureel Erfgoed

V současnosti je železniční muzeum v Utrechtu velmi moderní a nabízí spoustu interaktivních programů, které jsou zajímavé nejen pro děti. Je zde k vidění vývoj železniční dopravy od jejího vzniku až po současnost.

V průběhu rozsáhlé rekonstrukce v prvních pár letech tohoto století se celé muzeum rozdělilo na čtyři okruhy (světy): Velký objev s expozicí ze začátku 19. století, Cesty snů pojednávající o slavných mezinárodních vlacích kolem roku 1900, Železné příšery ve 30. a 40. letech minulého století a posledním okruhem je Workshop.

Orient Express a další králové vlaků

Největšími „taháky“ celého muzea jsou bezpochyby mezinárodní vlaky z poloviny 19. a začátku 20. století. Nachází se zde například nejstarší parní lokomotiva, která byla uvedena do provozu v roce 1864 a její cesty trvaly až do roku 1932.

Návštěvníci si mohou prohlédnout i repliku slavné lokomotivy De Arend z roku 1839, salonní vůz královny Juliány z roku 1953 či slavný Orient Express z roku 1911, kde detektiv Hercule Poirot vyšetřoval vraždu ve známém románu Agathy Christie. Jen Bradavický expres zde chybí, na ten se musíme jet podívat zase jinam.

Orient Express v místním muzeu najdeme také. Zdroj: Wikimedia Commons, Smiley.toerist

Orient Express v místním muzeu najdeme také. Zdroj: Wikimedia Commons, Smiley.toerist

A kolik za tuto železniční přehlídku zaplatíte? Vstupné do muzea je pro všechny stanovené na 16 euro, pouze děti do čtyř let mají vstup zdarma. Více informací o otevírací době a detailech expozice najdete na internetových stránkách muzea.

Zdroj perexové fotografie: Wikimedia Commons, spots

Eliška Vrbová

Eliška Vrbová

Studentka žurnalistiky s někdy až přehnaným zájmem v hudbě a módě. Klavíristka a sboristka, která by nejraději byla pořád někde na cestách, protože: "Svět je jako kniha a ten, kdo necestuje, čte pořád jenom jednu stránku."

Zanechte komentář