Kytarista BOY Olda Barták: Neexistuje ideální ztělesnění pankáče

Hudba Kultura / 19.12.2014

Autor:

Olda je kytaristou brněnské punkové skupiny BOY. Letos vydali svůj debut Darkest Visions. Protože mě zajímalo, jak k punku přišel, udělali jsme spolu rozhovor, který Vám zde přináším.

Oldovi je dvacet a hraje na kytaru v kapele BOY. Bydlí ve Vítovicích, což je malá vesnice nedaleko od Brna. Odjakživa ho bavila muzika, proto začal hrát na kytaru, až se postupem času dostal právě k brněnským BOY. Podle svých slov je také blázen do tetování.

Jak a kdy ses vlastně k punku dostal a proč zrovna punk? Měl jsi dřív i jiný vkus? Jaké jsou podle tebe výhody punku oproti ostatním stylům? A jak k tvojí image a názorům přistupuje okolí, rodina apod.?
No, budu chvilku vzpomínat, k punku jsem se dostal asi ve třinácti, kdy jsem se seznámil s partou starších punkerů. První punková kapela, kterou jsem poslouchal, byli angličtí Sex Pistols a jejich God Save the Queen. Zároveň mě dost ovlivnil metal, hlavně SlipKnoT, který jsem v tý době taky poslouchal. Ze začátku jsem si myslel, že punk je pro mě to pravý, prostě být sám sebou, být svůj, odlišovat se od ostatních a nedržet se toho, co je zrovna teď in, co zrovna teď letí. Taky se mi líbily některý názory, kašlat na systém a tyhle věci. Ohledně toho dřívějšího stylu, byl jsem hip-hoper. (směje se) Co se týče okolí, kamarádů a tak, většina lidí mě svým způsobem obdivuje, líbí se jim moje kérky, a i pro mě to znamená hodně, tetování je pro mě svým způsobem droga, taky je to něco, co mě individualizuje.

Když už mluvíme o té image, kdy jsi vlastně začal s tetováním a piercingy? Co tě k tomu vedlo nebo kde jsi bral inspiraci?
První piercing jsem si nechal udělat asi ve dvanácti, byl to piers v jazyku. No a pak v patnácti ty dva do spodního rtu. Ty dva piercingy ve rtu mám díky Casualties. Jejich basák, Rick, je má taky, dost se mi to líbilo a tak jsem si je nechal udělat. První kérka přišla někdy ve čtrnácti nebo v patnácti, fakt ti už neřeknu, kolik mi tehdy bylo. K tomu, abych se nechal potetovat, mě vedla snaha bejt jinej, odlišovat se od zbytku lidí, nebýt jeden z davu, jeden ze stáda.

Zdroj: Oldův facebook

Olda v akci. Zdroj: Olda Barták

Jaké byly tvoje hudební začátky a kdy jsi poprvé vzal do ruky hudební nástroj?

Svoji první kytaru jsem si koupil někdy ve čtrnácti nebo v patnácti, už nevím přesně, chtěl jsem se prostě na něco naučit hrát a kytara mi přišla jako ideální. A hudební začátky? Moje první kapela, se kterou jsem začal hrát, se jmenovala „Nic normálního nečekejte“, byli z Křenovic, ale postupem času mě to přestalo bavit, nebyla to hudba, kterou jsem chtěl dělat, a proto jsem od nich odešel. Pak jsem začal nakupovat oblečení ve Voltagi (Voltage shop, brněnský punkový obchod, pozn. aut.), kde jsem se seznámil s Kejklou (zpěvák z dnes už nefunkčních Mad Pigs, pozn. aut.), kterej mi říkal, že chce založit druhou skupinu a jestli bych to s nima nechtěl zkusit. A proto jsem vlastně v BOY.

Vzpomeneš si na svůj první koncert?
Můj první koncert byl zhruba v roce 2011 ve Slavkově, byl jsem tehdy strašně nervózní, tréma a tak, ale nakonec to dopadlo celkem v pohodě. No a první koncert s BOY byl v lednu 2013 v Brně na Yachtu, představovali jsme tam tehdy naše první EP I’m Weird. Rád na to vzpomínám, začátky jsou vždycky fajn.

 Co pro tebe vlastně punk znamená? Myslíš, že je to jen o hudbě a o módě, nebo  se punk dá brát i jako životní styl? Jak k tomu osobně přistupuješ ty, jaký je  tvůj názor?
Můžeš bejt sám sebou, bejt svůj, lidi okolo tebe tě neberou, protože zastáváš jiný názory než většina společnosti. Nejdeš s dobou, nežiješ tenhle dnešní konzum. Podle mě punk je spíš životní styl, životní krédo, i tak by se to dalo říct. Co se týče notoricky známých hesel jako „Fuck the system“ nebo „No future“, podle mýho názoru už tyhle hesla dneska nemají tu váhu jako v sedmdesátých letech, kdy se punk objevil. Ale celý je to jen a jen o lidech, každej z nás s punkem nějak začínal.

Co posloucháš za hudbu, jen punk nebo i něco jiného?
Ze začátku jsem fakt poslouchal jen ten punk, byl jsem dost ovlivněnej lidma okolo sebe, ale postupem času se moje názory změnily, takže dneska už poslouchám různý hudební styly, člověk by se přece jen neměl krátkozrace držet pouze toho svýho, protože i jiný žánry ho můžou naučit něco novýho a člověk by se o dobrou hudbu prostě okrádat neměl. Osobně poslouchám všechno od punku přes rock’n’roll, metal, po trochu hip-hopu, disco, prostě skoro cokoliv.

Co se týče toho zmíněného hip-hopu, mohl bys vyjmenovat tvoje oblíbené interprety?
Jasně, i dneska si poslechnu třeba Eminema, Snoop Dogga nebo Indyho a Wiche.

Jaký je tvůj pohled na současnou punkovou scénu, ať už československou nebo zahraniční?
Co se týče naší scény, jsem přesvědčenej o tom, že česká punková scéna je poměrně kvalitní. Za ty zhruba dva roky, co existují BOY, jsme našli spoustu nových známých, Česko je obecně hodně fajn, co se punku týče. Podle mě by všichni pankáči měli držet spolu, což tady moc nefunguje, spíš se některý skupiny lidí tak nějak hejtují. No a zahraniční scéna, to je, dá se říct, můj celoživotní vzor, kapely jako The Casualties, Total Chaos, Motörhead nebo norští Turbonegro, tihle patří mezi mý hudební vzory. A dá se taky říct, že mě hodně baví i jejich móda.

Trošku se posuneme, sám si určitě všímáš nastupující komercionalizace punku. Jaký na to máš názor?
Jestli narážíš na kapely typu Sum 41 nebo podobně, ona je tu otázka, co vlastně punk je nebo není. Není tu nikdo, kdo by určoval, kde jsou a nejsou hranice, ať už mluvíme o samotným punku nebo teď o komerci.

Máš nějaký vzor? Tím myslím někoho, kdo tě inspiruje v image, názorech atd.? Jak by podle tebe měl vypadat ideální pankáč?
Jojo, mezi mý vzory patří Casualties, Total Chaos nebo Turbonegro. A jestli chceš slyšet konkrétní jméno, tak mě asi nejvíc imponuje Shawn Smash, kytarista z Total Chaos. To je prostě paráda, ty jeho kytarový sóla. Jednou bych chtěl bejt jako on. Taky mě dost ovlivnil Tommy Akerholdt z Turbonegro, kterej nám produkoval desku. A ideální pankáč? No jako já přece! (směje se) Nevím, na tohle není jednoznačná odpověď, ani pro mě asi neexistuje ideální ztělesnění pankáče, protože každej to prostě vnímá jinak a každej si jde tou svou cestou.

Jsou nějací interpreti, které prostě musíš vidět naživo?
Jasně, určitě bych rád viděl naživo vystupovat Motörhead, protože kdybych je neviděl, byl by to pro mě nesplněnej sen. Dál jsou tu třeba Kiss, na který se chystám příští rok do Prahy. A z těch novějších, zrovna teď mě zaujalo uskupení Die Antwoord, protože je to pro mě něco novýho, podle mýho názoru dělají dobrou hudbu, mají i dobrý nápady a prostě mě to baví.

Právě jste se vrátili z turné po Evropě, kde jste hráli například se švýcarskými Bitch Queens, můžeš nám vaši Eurotour nějak přiblížit?
Naše turné bylo prostě super, jinak se to ani nedá popsat. Hráli jsme tři koncerty s Bitch Queens, pak i s kapelou Christmas, byla to jedna nekonečná párty s partou super lidí, který mám rád. Taky to bylo naše úplně první turné, takže se i těším na další šňůru, doufám, že se se všema zase brzo uvidím.

Ok, poslední otázka, můžeš nám prozradit, jestli s BOY chystáte něco nového?
Chystáme, ale neprozradím. (směje se) Rozhodně se ale máte na co těšit!

Zdroj všech fotografií: Olda Barták

Zdroj videa: www.youtube.com

David Putna

Zanechte komentář