Jaké je žít na zapomenutém ostrově? – 2. díl

Cestování / 9.12.2014

Podruhé zabloudíme z našich končin na vzdálené ostrovy, kde je život minimálně ovlivněn jinak globalizovaným světem.

Dál už to nejde

Skupina ostrovů kolem Tristan da Cunhy je pojmenovaná podle portugalského námořníka stejného jména, který zde na počátku šestnáctého století proplouval a ostrovy spatřil. Tristan da Cunha se nachází nejdále od pevniny, jak je to vůbec možné – od Afriky i od Jižní Ameriky dělí toto britské zámořské území téměř 3 000 km oceánu. Nachází se zde vulkán, na jehož vrcholku bývá i sníh, jakož i subtropická flora a fauna. Gough, který je rovněž součástí souostroví, patří dokonce na seznam světového dědictví UNESCO.

Oficiálně je Tristan da Cunha pod správou ostrova Svatá Helena, který je ale rovněž velmi vzdálený, proto si zdejších 271 obyvatel žije svébytným životem. Většina z nich přebývá v městečku s romantickým názvem Edinburgh Sedmi Moří, živí se rybolovem nebo prací v továrně na zpracování raků. Problémem zdejší populace je takříkajíc nedostatek genetického materiálu vzhledem k nízkému počtu obyvatel – nezřídka dochází ke sňatkům mezi příbuznými, které mají za následek zdravotní potíže nově narozených dětí.

Edinburgh Sedmi Moří. Zdroj: Wikimedia Commons, Michael Clarke Stuff

Edinburgh Sedmi Moří. Zdroj: Wikimedia Commons, Michael Clarke Stuff

Pokud byste se náhodou chtěli na Tristana da Cunhu vydat, jediná možnost je doplout lodí z Kapského města. Jízdní řády najdete na této stránce.

Kde umřel Napoleon

Jak jsem již naznačil, Tristan da Cunha je pod správou poněkud většího, ale o nic méně osamoceného ostrova Svatá Helena, ležícího poněkud blíže k rovníku. Kdo dával pozor na hodinách dějepisu, možná si Svatou Helenu spojí s pobytem Napoleona Bonaparte, který sem byl internován Brity po bitvě u Waterloo a který zde rovněž zemřel. Jeho dům patří k cílům, kam míří nepočetné množství turistů. Ti se sem mohou dostat některou z pravidelných lodních linek. Od roku 2015 by zde dokonce mělo stát i menší letiště.

Kromě Napoleonových příznivců však Svatá Helena přiláká i milovníky drsných přírodních krás a bizarních skalních útvarů, stejně jako filatelisty, kteří si zde mohou pořídit unikátní poštovní známku vydávanou již od devatenáctého století. Na ostrově je také možné pronajmout si člun a zkusit si rybaření na širém oceánu. Jistě to bude dobrodružnější než na Vltavě.

Na ostrově se dokonce nachází hotel, čili pokud snesete trochu toho mainstreamu, je možné se v něm ubytovat. Nic vám však nebrání využít třeba nabídky noclehu u místních obyvatel.

V tomto domě žil Napoleon. Zdroj: Zdroj: Wikimedia Commons, Isaac Newton

V tomto domě žil Napoleon. Zdroj: Wikimedia Commons, Isaac Newton

Nehostinné, ale krásné

Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy jsou jakýmsi předpolím pro výpravu do Antarktidy. Leží jihu Atlanstkého oceánu a patří jako předchozí ostrovy a souostroví pod britskou správu. V osmdesátých letech sehrály svoji strategickou roli ve válce s Argentinou, ostatně spor o jejich držbu se vleče až doposud. To však turista řešit nemusí.

Na souostroví nežijí stálí obyvatelé, pouze se zde střídají vládní úředníci, vědci a pracovníci muzea velrybářství. Minimální počet lidí zavdává dobré podmínky pro hnízdění albatrosů, tučňáků a lachtanů, kteří se zde vyskytují v tak hojném počtu, že ostrov bývá někdy nazýván „oázou Atlantiku“. Nachází se zde rovněž vysoké hory s ledovci produkujícími křišťálově čistou vodu.

Klima na Jižní Georgii je poněkud příznivější než na Sandwichových ostrovech, žádná vedra však nečekejte – teploty v létě málokdy přesáhnou deset stupňů a zimy bývají bohaté na sníh. Přesto každoročně na toto souostroví zavítá několik tisíc romantiků na lodích čas od času sem vypravovaných.

Typický živočich ostrovů. Zdroj: Zdroj: Wikimedia Commons, Butterfly Austral

Typický živočich ostrovů. Zdroj: Wikimedia Commons, Butterfly Austral

Ostrovy neznámého svatého

Ačkoliv se souostroví Saint Kilda nachází asi 300 kilometrů od Britských ostrovů, bylo až do osmnáctého století v téměř naprosté izolaci díky věčně rozbouřenému moři, které jej omývá. Kdo byl onen svatý Kilda, to nikdo neví – žádný takový světec se ve vatikánských evidencích nevyskytuje. Prostě záhada, která celé místo činí ještě více obskurním.

Ačkoliv formálně patřili místní pod moc anglického krále, fakticky si vládli sami a měli již ve středověku svůj zákonodárný sbor, podobně jako například ostrov Man nebo Island. Dávné doby připomínají archeologické nálezy z doby středověku i zachovalé kamenné domy sloužící jako zásobárny potravin. Chová se zde speciální druh ovce zvané soayská podle jednoho z ostrovů.

Ve skalách hnízdí početná hejna papuchalků, najdete zde největší útes ve Velké Británii a celkově místo působí navzdory relativní blízkosti Evropě velmi exoticky. Pokud se toužíte dozvědět více, navštivte oficiální stránku svatého Kildy, kde zjistíte mimo jiné i to, jak se sem dopravit.

Atmosféra na Saint Kilda. Zdroj: Wikimedia Commons, Gajtal bot

Atmosféra na Saint Kilda. Zdroj: Wikimedia Commons, Gajtal bot

Jediná norská sopka

Nejen Velká Británie si ponechala zbytky svého koloniálního panství. Třeba takový ostrov Jan Mayen na pomezí Atlantiku a Severního ledového oceánu patří Norsku a – stejně jako jeho souputníci v nekonečném oceánu – i on patří mezi poněkud nezvyklá místa naší planety.

Jan Mayen se jmenuje podle kapitána lodi, která sem poprvé připlula v roce 1614. Není však vyloučeno, že o ostrově věděli již Vikingové. V současné době zde sídlí pouze meteorologická a rádiová stanice. Čas od času sem však zavítají skupiny dobrodruhů, kteří mají za cíl dobýt přes dva kilometry vysoký vulkán Beerenberg nacházející se v severovýchodní části ostrova. Sopka navzdory dřívějším úvahám stále produkuje erupce, což dokázala naposledy v roce 1985, a je tak jedinou činnou sopkou Norska.

Chladné podnebí a celoroční sněhová pokrývka ve vyšších partiích leckoho od návštěvy Jana Mayena odradí, ne nadarmo však byl ostrov díky své unikátní přírodě vyhlášen přírodní rezervací.

Sopka na Janu Mayenovi. Zdroj: Wikimedia Commons, Dreizung

Sopka na Janu Mayenovi. Zdroj: Wikimedia Commons, Dreizung

Ať už máte rádi teplo nebo zimu, věřím, že některý z našich ostrovů vám přirostl k srdci. Zapomenutých kousků země v moři je však na Zemi ještě mnohem více. Pokud nějaký objevíte, neváhejte a napište nám o tom!

Zdroj perexové fotografie: Wikimedia Commons, NASA ASTER volcano archive

Tomáš Stavrovský

Jsem studentem Právnické fakulty Univerzity Karlovy a je mi 22 let. V Generaci 21 působím jako redaktor sekce Cestování a v Obraze. Píšu zejména o vlastních zážitcích z cest, čas od času připomínám některé historické osobnosti nebo se vyjadřuji k aktuálnímu dění.

Zanechte komentář