Západní pohádková klasika – Kde neznají Němcovou (1/2)

Literatura / 19.11.2014

Autor:

Tradice moderní pohádkové tvorby se na rozdíl od pohádek lidových liší kulturu od kultury a národ od národa.

 

Zatímco my jsme vyrůstali na Františku Hrubínovi, Janu Karafiátovi, Václavu Čvrtkovi nebo třeba bratrech Čapkových, prostředí germánských jazyků se může chlubit vlastními klasiky. Tyto pohádky a pohádkové příběhy jsou ve svých domovských kulturách hluboce zakořeněny a odkazy na ně nacházíme v mnoha popkulturních dílech, se kterými přicházíme do styku i my.

*Hvězdičky nesymbolizují kvalitu knihy, ale do jaké míry se dílo stalo kanonickým.

Jeden za všechny – film Matrix (1999) je prošpikovaný aluzemi na Alenku v říši divůČaroděje ze země Oz. Orientovat se v takovém pomrkávání na angloamerického diváka může být pro Slovana složité, ale zároveň lákavé. Pojďme se tedy spolu podívat na ty nejklasičtější z klasik, které rozhodně stojí za přečtení a mají co dát i dospělému čtenáři. Z děje vám sice moc neprozradím, ale pokusím se v těch pár odstavcích nastínit, proč si co přečíst.

 

Alenka v říši divů a Za zrcadlem (1865 a 1872)

Asi nejznámější ze všech. Příběh děvčete, které uvidí bílého ušáka (Follow the white rabbit, Neo.) a propadne se jeho norou do místa zvaného Wonderland – Říše divů, napsal Angličan Lewis Carrol, povoláním matematik a logik, který ale fušoval i do příběhů pro děti a do poezie.

Lewis Carroll; Zdroj: commons.wikimedia.org

Lewis Carroll. Zdroj: commons.wikimedia.org

Kouzlo Alenky tkví v její mnohovrstevnatosti a všestrannosti. Ač v prvním plánu psána jako pohádka pro malé děti, Alenka v říši divů je alegorickou, poetickou a hravou záležitostí, která zahřeje a poví nám něco o autorově náhledu na svět. Šílené postavy, absurdní situace, absence pravidel a slovní hříčky jsou jen prostředkem. Výrazným, až ikonickým, ale pořád jen sloužícím celku.

Na původní příběh navázal Carrol po pár letech pokračováním nazvaným Za zrcadlem a s čím se tam Alenka setkala. Kniha měla mezi veřejností obdobný úspěch jako první díl, i když dnes je méně známá a nepočítá se za „takovou klasiku“. Obě knihy často vycházejí v souhrnných jednosvazkových vydáních.

Jako mnoho jiných, i Alenka se dočkala filmového zpracování. Kupodivu ale asi žádný z bezpočtu filmů nesklidil takový úspěch jako volná, ale vůči předloze adekvátně bizarní adaptace od Tima Burtona z roku 2010. Konkurovat jí může snad jen klasická disneyovka z 50. let.

 

Zdroj: https://commons.wikimedia.org

Vánoční koleda. Zdroj: commons.wikimedia.org

Vánoční koleda (1843)

Duchové minulých, současných a budoucích Vánoc, kteří se zobrazí starému skrblíkovi Ebenezerovi Scroogeovi (překl. Skruž nebo Vydřigroš) a napraví ho z jeho zahořklosti, to je Vánoční koleda. I s ní jste se možná setkali ve filmové podobě, kterých bylo natočeno nepřeberně. Nejnovější z nich pak je patetická animovaná verze od Roberta Zemeckise (2009), v níž motion capture alterego Jima Careyho létá po obrazovce jako hopík v mixéru, to vše v líbivě barevném vizuálním kabátě.

Ale k povídce. Tu sepsal autor pro děti a mládež nejpovolanější, sám Charles Dickens. Protože se Dickens zajímal i o sociální tématiku, nevznikla pohádka jako taková, nýbrž spatřil světlo světa velký vztyčený ukazovák (nebo snad jiný prst?), který varoval před ztrátou tradičních hodnot (rodina, štědrost, přátelství,…) a sílící sociální nerovností způsobenou vrcholící průmyslovou revolucí a kapitalistickým fungováním společnosti.

Povídka je těžce sentimentální a moralizující, což se na druhou stranu nesnaží zakrývat. Pro vánoční čas ale může být alternativou k posté viděným Hrátkám s čertem. Času vám její přelouskání zabere přibližně stejně.

Kromě minimálně desítky filmů, mezi které patří i Muppets: Vánoční koleda, Vánoční koleda pana Magora nebo Vánoční koleda s Patrickem „Piccardem“ Stewartem v hlavní roli, vzpomeňme na S15E07 Simpsonových, kde si autoři utahují právě z přemíry všech možných i nemožných adaptací.

 

Čaroděj ze země Oz (1900)

To nejslavnější, co kdy z jakéhokoli amerického pohádkáře vypadlo, tak bych stručně charakterizoval dílo Lymana Franka Bauma. Příběh začíná v Kansasu, kde malou Dorotku schvátí tornádo a přenese ji do divuplné země Oz. Zde potkává postavy, jako jsou lev bez odvahy, strašák bez mozku, ale taky zlá čarodějnice, opičky služebnice a mnoho dalších. Podobnost s Alenkou v říši divů čistě očividná.

Inspirace Carrolem ale není na škodu, protože i když jsou obě děvčata ochotná pomoci každému, kdo se jim dostane pod ruku (a dovedou při tom nadělat obdobnou neplechu), příběh Dorotky je přece jen o něco méně spjatý se skutečným světem. To ale ničemu neškodí, protože ty pravé hřejivé hodnoty si v něm každý najdeme i bez toho, země Oz je natolik kouzelná, aby jí čtenář podlehl, a pro Čecha je tu i bonbónek v podobě aluze (ať už úmyslné, nebo ne) na Komenského Labyrint světa a ráj srdce.

Baum si ze země Oz udělal dějiště více jak deseti příběhů, z nichž se ale žádný slávou (a nejspíš ani kvalitou) nevyrovnal tomu prvnímu. Zde ovšem nemohu nic než vyvozovat z jejich „úspěchu“.

Klasickým je i film Čaroděj ze země Oz (1939) ze zlaté éry Hollywoodu, který už dnes svým vizuálem působí vcelku směšně. I to je možná důvod, proč se obrázky z této adaptace dají na internetu najít i jako meme. Nejnovějším přírůstkem do nemalé rodiny ozovských filmů je pak příběh samotného Oze (James Franco), který je zářným příkladem toho, jak se dnešní Hollywood staví ke starým pohádkám. Je-li to přístup správný, nebo se jedná o prznění, to je na zcela jinou diskusi.

Kromě již zmíněného Martixu, kde např. Cypher v jedné scéně oslovuje Nea Dorotko, bych rád vypíchnul Zběsilost v srdci (1990), jeden z normálnějších (takže beztak podivný) filmů podivína Davida Lynche s Nicolasem Cagem a Laurou Dern v hlavních rolích, který je údajně celý vystavěn jako pocta Čaroději ze země Oz.

Čaroděj ze země Oz;  Zdroj: commons.wikimedia.org

Čaroděj ze země Oz; Zdroj: commons.wikimedia.org

Zdroj perexové fotografie: commons.wikimedia.org

Jakub Laxar

Jakub Laxar

Bohém... tedy vlastně bohemista, který je doma ve fantasy a Tolkien je pro něj bohem. Sbohem.

Zanechte komentář