Renesance, underground i význačné osobnosti: Pardubice se mají čím chlubit

Cestování / 17.11.2014

Město na Labi upoutá svojí svobodnou atmosférou. Místní svoje město opravdu milují a vy si jej určitě také oblíbíte.

Devadesátitisícová metropole Pardubického kraje působí na první pohled poněkud provinčně. Zdání ale klame. Kultura v Pardubicích je na velmi vysoké úrovni. Konají se zde proslulé sportovní soutěže a poněkud maloměstský charakter se brzy ukazuje jako velká výhoda – všechno je hezky na jednom místě a všude se dá dojet na kole.

Za časů pánů z Pernštejna

Pernštýnské náměstí ležící přímo v srdci Pardubic je skutečným skvostem renesanční architektury. Třípatrové měšťanské domy zdobené barevnými štíty jsou nádhernou ukázkou rozvoje města z dob pánů z Pernštejna, kteří zde panovali na přelomu patnáctého a šestnáctého století. Současného návštěvníka jistě potěší, že v mnohých domech se nachází příjemné restaurace s českou i mezinárodní kuchyní. V létě jsou zahrádky před restauracemi plné lidí, kteří zde popíjejí a užívají si teplého počasí, které v Polabské nížině často panuje.

Pardubická novorenesanční radnice.

Pardubická novorenesanční radnice.

Dominantou náměstí je okázale pojatá radnice postavená v novorenesančním stylu tak, aby pěkně navazovala na ostatní budovy. Neměli byste rovněž přehlédnout Dům u Jonáše s biblickým vyobrazením velryby, kterak polyká právě nešťastníka, po němž je dům pojmenován. Pravidelně se zde konají výstavy českých malířů i sochařů, nezřídka stejně významným jako jsou ti, kteří exhibují v hlavním městě.

Dobroty z Pardubic

Pardubice jsou již po desetiletí proslulé kromě chemického průmyslu také výrobou originálních potravinářských výrobků. Asi nejproslulejší je pardubický perník vyráběný několika místními výrobci podle tajné receptury pro účely konzumace i jako umělecké dílo v podobě různých perníkových soch, chaloupek či obřích srdcí. K perníku se bezpochyby hodí nápoje vyráběné ve zdejších kávovinách. Nejznámější je takzvaná Melta, neboli cikorka, vyráběná z kořene čekanky a ječmene. Chutná podobně jako káva, neobsahuje však žádný kofein, a je tak vhodná i pro děti. Pouze pro dospělé je naopak určeno pardubické pivo Pernštejn, které je možné ochutnat v několika různých variantách, včetně světoznámého devatenáctistupňového černého ležáku Porter.

Ven z města dříve vedly dvě brány – Zelená a Bílá, podle nichž se dodnes Pardubice dělí na Bílé a Zelené předměstí. V současnosti již stojí pouze 60 metrů vysoká Zelená brána, na kterou má rozhodně význam vystoupat, jelikož se jedná o jednu z nejvyšších budov ve městě a lze z ní při dobré viditelnosti dohlédnou až do Orlických hor. Smog však čas od času zahalí město, v němž se kromě jiného nachází i několik významných chemických závodů, spokojíte se tak alespoň s pohledem na nedalekou skálu vyzývavě se tyčící v jinak rovné krajině, na níž se nachází husitský hrad Kunětická Hora.

Koníci, hudebníci a plochodrážníci

Zelená brána odděluje „Pernštýňák“ od náměstí Republiky. Na náměstí Republiky se nachází funkcionalistická stavba Josefa Gočára, obchodní dům Grand, secesní Východočeské divadlo, jakož i největší sakrální stavba ve městě, kostel svatého Bartoloměje.

Secesní divadlo na Náměstí republiky.

Secesní divadlo na náměstí Republiky.

Ve svatostánku východočeského divadelního umění často začínali významní čeští herci a herečky. Dnes láká například každoročním Festivalem smíchu a hrají zde i netradičně pojaté inscenace od světových dramatiků.

Není to však jen divadlo, čím Pardubice přispívají české kultuře. Ve městě se zrodily významné české rockové kapely, jako například Vypsaná FiXa, Ready Kirken, Dukla Vozovna, Volant, Kalkata Band, Donrvetr, Špičková Kultura a další. Štace místního undergroudu se podílejí na zprostředkování koncertů těchto těles. Patří k nim například klub Ponorka, klub 29, Žlutý pes v městské části Cihelna, Starý slon nebo Doli klub v Polabinách. Pokud toužíte zažít Pardubice očima mladých umělců, vyrazte večer do některého z nich a užijte si zajímavý hudební zážitek.

Kdo již odrostl bouřlivé muzice, nebo zkrátka má chuť na jiný druh kulturního vyžití, musí přijet do Pardubic na podzim. V této době se zde konají světoznámé závody na ploché dráze, Zlatá přilba s účastí elit tohoto sportu, jakož i nejstarší kontinentální dostih Velká Pardubická s legendami jako například Josef Váňa.

Závodiště každoročně hostí světoznámý dostih.

Závodiště každoročně hostí světoznámý dostih.

Kromě toho město v průběhu roku pořádá další akce sloužící společenskému i sportovnímu vyžití. Mezi nimi rozhodně stojí za to tradiční adventní trhy, Pernštýnská noc, lampionový průvod nebo třeba Město na bruslích. Angažuje se zde rovněž sdružení Město na kole, které svými workshopy podporuje tento bohulibý způsob dopravy, pro nějž je rovinatá krajina jako stvořená, výstavbou četných cyklostezek ve městě samotném, i v jeho okolí.

Zámkoví pávi

Ano, i Pardubice mají svůj zámek. A ne jen tak obyčejný. Monumentální stavba postavená – jako celé staré město – ve stylu renesance nabízí po celý rok zajímavé stálé expozice, jakož i nárazové výstavy zabývající se různými tématy od hraček až po bomby druhé světové války.

Na nádvoří před zámkem žije početná skupina pávů korunkatých, kteří nemají z návštěvníků pražádný strach. Musíte si dávat pozor, aby se vám tito důstojní ptáci nepřipletli pod nohy při kochání se architektonickými skvosty. Sedněte si tedy raději do zámecké kavárny, kde si můžete vychutnat Postřižinské pivo, výtečnou kávu nebo domácí zákusky. Vše za velmi příznivé ceny.

zamek

Renesanční zámek.

Zámek je celý obehnán mohutnými valy se čtyřmi baštami, kde občané rádi venčí své domácí mazlíčky, sbírají kaštany nebo se jen tak procházejí a hledí na město z vyvýšeného místa. Valy tvořily velmi důmyslný systém obrany města a byly dlouho dotvářeny vodním příkopem, o čemž svědčí most spojující takzvaný Přihrádek se zámkem. Přihrádek je náměstíčko s kašnou, na němž sídlí Národní památkový ústav. Konají se zde rovněž čas od času kulturní akce, na něž Pardubice tak rády lpí.

Spalovač mrtvol a jiné osobnosti

Může být krematorium turisticky atraktivní? To pardubické jednoznačně ano. Stavba Pavla Janáka z počátku dvacátého století zaujme milovníky secesní architektury, netradičně aplikované na tento typ stavby. Natáčel se zde rovněž film Juraje Herze, Spalovač mrtvol s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli, což pro znalce tohoto filmu jistě způsobí mrazení v zádech, vzpomene-li si na brutální scény, které se v příběhu odehrály.

Jsou však i další osobnosti, které pro město mnoho znamenají. Mezi nimi nelze nezmínit prvního českého letce Jana Kašpara, který v roce 1911 absolvoval slavný dálkový let mezi Pardubicemi a Velkou Chuchlí.

Jiný prostředek pro dopravu však zvolil již roku 1845 významný český stavitel, Jan Perner. Tomuto muži vděčí Pardubice za to, že se nachází na hlavním železničním koridoru naší země mezi Olomoucí a Prahou, a je tedy tak snadné se do nich dostat. Jeho zásluhy připomíná i pamětní deska na průčelí vstupu na perón pardubického nádraží.

Bizarní pardubické krematorium.

Bizarní pardubické krematorium.

Proč se tedy „skví jako Pardubice“? Odpověď myslím už znáte. Neváhejte tedy a vydejte se do tohoto města plného krásných památek a vynikajících lidí.

Zdroj perexové fotografie: Jerzy Strzelecki, Wikimedia Commons

Zdroj ostatních fotografiíí: cs: User: zp, Wikimedia Commons

Tomáš Stavrovský

Jsem studentem Právnické fakulty Univerzity Karlovy a je mi 22 let. V Generaci 21 působím jako redaktor sekce Cestování a v Obraze. Píšu zejména o vlastních zážitcích z cest, čas od času připomínám některé historické osobnosti nebo se vyjadřuji k aktuálnímu dění.

Zanechte komentář